neděle 28. února 2016

...nedělní


Vzácně ta chvíle přijde, chvíle jako jiskra,
prudká a trvalá radost z každého nádechu,
z každé vteřiny, vděčnost, že jsem a že jsem teď, že dýchám a jsem a žiji,
 radost ze skal a z moře, z prostých věcí, z práce a z odpočinku,
z večerního jídla a spánku po únavném dni,
z drobného květu modré pomněnky,
 těším se z nebe, z mraků a z deště a rosy,
z jinovatky i sněhu, z tváří kolem, z lásky a z přátelství.
Upadám do vytržení z modré levandule na zahradě,
 z pole stříbrných sněženek,
z nepochopitelnosti celého příběhu lodi Země,
z toho, že jsem takto podivuhodně vznikl, že jsem, že dýchám,
miluji, obdivuji, že lidé přichází a každý má v sobě jiskru,
že ať říkáme nebo děláme cokoli, toužíme po dobru.

Že sice zlo jako divoké zvíře číhá u dveří duše,
ale že je v mé moci ho zkrotit,
že duha na oblaku připomíná zlo i věčné dobro a přísliby života.
Že se večer i ráno mohu dívat z paluby své země na moře kolem,
 na skákající delfíny a jak si vítr hraje s květinami na palubě.
Moje tělo je chrámem Dechu, katedrálou Života, chrámovou lodí Slova,
 které ve mně přebývá a proniká do středu bytí, do poslední podstaty mé existence,
až do svazečků tančících strun, do posledních kvant energií,
které mě tvoří, je jimi a vytvořilo je, jsem skrze ně, jsem s ním a jsem v něm.
Najednou, velmi prostě, s čistým srdcem, vidím věci ve své jednoduchosti, 
takové, jaké jsou, na svých místech,
 zpívající pole bílých a žlutých bledulí, čistě krásných.

Marek Orko Vácha/LOĎ

čtvrtek 25. února 2016

...vzpomínka na umučení P. Toufara

O tom, jak moc StB mučila faráře Josefa Toufara, vypovídá nově objevený dvouminutový filmový záznam. Vznikl, když chtěla natočit jeho doznání, a mělo se za to, že se nedochoval. Našel ho až Toufarův životopisec Miloš Doležal v Národním filmovém archivu.
V noci na 24. února 1950 kostel v Číhošti obšancuje Státní bezpečnost. Připravuje velké divadlo. Chce nafilmovat faráře Josefa Toufara při „doznání“, že při mši pomocí táhel zinscenoval pohyb oltářního kříže. Tento dosud nevysvětlený jev je znám jako číhošťský zázrak. Pro totalitní režim to byla záminka k útoku na katolickou církev.
„Vyšetřovatelé chtěli využít situace, kdy po téměř měsíčním mučení při výsleších měli dojem, že je Toufar zlomen, naprosto vyčerpán a­ nechá se zmanipulovat k nesmyslnému doznání. On se však tehdy už ocitl na hranici života a smrti,“ říká Toufarův životopisec Miloš Doležal, který ve čtvrtek představí již druhou knihu o Toufarovi s názvem Krok do tmavé noci.
Číhošťský farář Josef Toufar během policejní rekonstrukce. Následující den zemřel na následky mučení ve valdické věznici. (24. února 1950) | foto: ČTK
Později v noci, když už je Toufar zpátky v cele ve Valdicích, se jeho stav zhorší. Estébákům dojde, že se chystaného procesu nemusí dožít. Zpanikaří. Zlobí se i prezident Klement Gottwald. Z Prahy zamíří k Valdicím letadlo. To nakonec nepřistane kvůli mlze a vrací se do Prahy. Toufar jede do hlavního města sanitkou.
Faráře, který trpí takovými bolestmi, že ani nemůže chodit, kameraman večer předtím zachytí v číhošťském kostele v asi dvouminutovém záběru. Film má justici posloužit v zinscenovaném procesu s ním a dalšími kněžími. Dlouhá léta se snímek považoval za ztracený, znám byl jen jeden velmi krátký záběr. Až loni celý záznam na podnět historika Petra Koury našel Doležal v­ Národním filmovém archivu.
Je to nesmírně surový důkaz, jak totalitní režim sešrotoval nevinného člověka. Ve filmu ani nezamaskovali jeho dezolátní stav. Obličej je plný otoků a ­modřin, připomíná vyděšené zvíře zahnané ke zdi,“ říká Doležal.

Černobílý film zachycuje, jak se Toufar na kazatelně potácí, až ho musí zezadu podpírat. Dokonce to vypadá, že jeho tělo zpevňuje jakási konstrukce, aby se vůbec udržel ve vzpřímené poloze. Působí jako hadrová panenka.
Přítomní estébáci ho instruují, jak má jimi připravená táhla uchopit. Jak za ně tahat. To se však nedaří, protože nemůže ani pořádně hýbat rukou. Natáčení podle představ StB se nedaří. Přesto je jasné, že je to poslední šance. Vyšetřovatelé potřebují natočit doznání, obávají se, že Toufar bude zase vzdorovat.
„Měli s tím zkušenost. Ve vězení ho mlátili tak dlouho, až slíbil, že podepíše přiznání. Ale pak se ještě dokázal zmátořit a dál odolával té brutalitě,“ popisuje Doležal.
Dvě minuty stačí. Faráře, který má na nohou bačkory, protože má tak oteklé nohy, že se do bot nevejde, vezou zpět do valdického vězení. V té chvíli mu praská žaludeční vřed. Den nato v ­Praze umírá.
StB následně záběry předává filmařům, kteří pro KSČ připravují propagandistický snímek, který se bude promítat v následujících týdnech v kinech. Z divadla na kazatelně však filmaři použijí asi jen tři vteřiny. Ostatní radši vystřihnou. Autentické záběry Josefa Toufara pak na více než půl století mizí. Až teď se znovu objevily.

Farář Josef Toufar z Číhoště zemřel 25. února 1950
na následky mučení ve valdické věznici.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/utyraneho-farare-toufara-ukazuje-nove-video-stb-ho-natacela-v-kostele-1km-/domaci.aspx?c=A160223_191320_domaci_kha

Krátká reportáž ČT 24 v Událostech v kultuře tady:
Toufar na záběrech Stb: Před 66 lety se Čihošťský zázrak opakoval v režii policie 

Nová kniha Miloše Doležala o P. Toufarovi
Krok do tmavé noci 

Moc mě mrzí, že jsem dnes nemohla být v Praze
v Dominikánské 8 na uvedení nové knihy...

 Lidovky a 66. výročí umučení P. Toufara.

Pokud jste Prahu nestihli, máte možnost ještě v neděli v Číhošti.
Více v aktualitách tady.

středa 24. února 2016

...krok do tmavé noci


25. února 2016 v 19.30 hod.

Uvedení nové knihy Miloše Doležala o P. Josefu Toufarovi

Hosté: Miloš Doležal, Helena Marjanovičová, Tomáš Petráček, Petr Pithart
Ukázky z knihy přečte Jana Franková.

Čtrnáct příběhů, reportáží a studií o vysočinském knězi, jeho vrazích a číhošťském zázraku, 
které doplňují zprávy archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci 
a identifikaci těla Josefa Toufara.

Součástí večera také bude uvedení CD „Jako bychom dnes zemřítměli“
obsahující desetidílnou rozhlasovou četbu ze stejnojmenné knihy.

Literární večer pořádaný platformou Dominikánská 8 a Centrem teologie a umění při KTF UK.
Srdcem, myslí, duší
Tvoji jsme 
Šumavo...

středa 17. února 2016

...Šumavo!


Nikde jinde to tak nevoní.
 Vždycky je tu nádherně.
I v dešti. I v mlze.

Klid.
Ticho.
Ticho, které je slyšet.

Tak nějak nebi blíž...