Mohla by tak třeba začínat zpráva ze středověké kroniky. Koncem ledna objevila hrstka trapistických mnichů na západě Čech, nedaleko Teplé, rozpadlý statek nesoucí jméno Nový Dvůr. A rozhodli se zde vybudovat klášter, usadit se a vlastníma rukama pomáhat polím k úrodě. Jenže nebylo to ve středověku, ale v zimě léta páně 1999. A onen barokní dvůr v padesátých letech zplundrovalo socialistické jezedáctví. Tedy děje se to za našich dnů. Téměř na zelené louce...
Z úvahy Nový Dvůr od Jany Frankové.
Celou si pusťte na iRadiu ČR tady - klik.
Na klášter Nový Dvůr jsem poprvé narazila v dokumentu ČT Prostor ticha.
Už to bude možná i deset let. Ale úplně přesně si pamatuju ten pocit, který jsem měla.
Jak se mi to místo zarylo pod kůži, aniž bych tam někdy byla...Až po letech s Martinem.
Nádherně vyřešený prostor. Spojení staré barokní budovy, okolní přírody
a čistě jednoduchého, nově postaveného kostela.
A všude paprsky. Světlo.
Hlavně to Světlo.
Hlavně to Světlo.
Vstávní už ve čtvrt na čtyři ráno.
Modlitba. Mše svatá. Meditace. Práce. Samota. Ticho.
To je rytmus životů místních mnichů.
Svými modlitbami a prací proměňují okolní krajinu.
Do krásy.
Důkazem je i ocenění České ceny za architekturu za rok 2016.
Kousek ze Šumných měst - Nový Dvůr s Davidem Vávrou - tady.
Jejich výrobky (hořčice, včelí produkty, džemy...) se dají zkoupit i online tady:
Podobný pocit jsem měla z filmu Velké ticho, o kterém jsem psala před třemi lety, koukněte tady.












