středa 27. února 2013

...Medvědí příběh od Skřítka


Musím se pochlubit, jakého máme doma šikovného Skířtka. Když si vzpomenu, že ještě před pár měsíci kreslil jen černé čmáranice a pastelky si vzal do ruky jen z donucení...

Tohle je obrázek prvního zvířátka, které se naučil kreslit. A pozor, není ledajaký! Má dokonce svůj příběh.
Nejdříve nakreslil velkého medvěda. Ptám se ho - co to má za nožičky? "To jsou přece trenýrky!" Aha, tak to jo. A proč děláš na ty trenky ty modrý čárky? "To jsou kapsy, do jedný mu nakreslim bonbon a do druhý kudlu, jako správnej chlap."
Tak a měl kudlu v trenkách :).
Vybíráme pak správnou pastelku, kterou medvídka vybarví. Odcházím na chvilku pryč a říkám Skřítkovi, aby se hezky snažil medvídka vybarvit a nepřetahoval. Po chvilku přijdu a leknu se, co to má Méďa kolem očí za čárky? "To maminko tatínek medvídek brečí, protože se mu ztratil jeho chlapeček..." A hned dokreslil tatínkovi malého medvídka.
A já dojatá z celého Medvědího příběhu jsem slíbila obrázky zarámovat.

úterý 26. února 2013

...Loď


...
Le silence éternel des ces espaces infinis m´effraie.
Věčné mlčení těch nekonečných prostor mě děsí.
Blaise Pascal - Pensées /Myšlenky/ 1670

Někdy stojí za to projít se po krajině jen tak. Jít přírodou a zapomenout na všechno vzdělání, na učebnice a knihy, na veškeré teorie a názory. Jít jen tak, bez předběžných soudů, bez předsudků, jako když se člověk právě narodí, namáhavě otevře oči a poprvé se kolem sebe rozhlédne.
...
A tak se plavím na své plachetnici Země. Narodil jsem se mnoho miliard let poté, co se plavba začala, probudil se, otevřel oči a se zvědavostí se rozhlížím z paluby. Po pravoboku záchranný člun Měsíce, dál v dálce koráby hvězd a soustavy galaxií. Moje flotila má za vlajkovou loď Slunce, se kterou pluje osm planet, tisíce asteroidů a milióny komet. Slunce je jednou z mnoha miliard hvězd obrovského námořního kolosu pojmenovaného Mléčná dráha.
...
Kdo jsem, odkud a hlavně kam pluji, proč moje loď a moře propastných hlubin kolem vznikly, a je něco dál, za posledním obzorem? Vzal jsem se zde jen tak z písku pouště, náhodným větrným vírem tohoto zvláštního prachu této zvláštní lodi a jsem jediný ve vesmíru, kdo o sobě přemýšlí, nebo je nás víc?

/Marek Orko Vácha: Loď, nakl. Cesta, r. 2012/
...

Poprvé jsem si M. O. Váchy všimla v dokumentu ČT Tančící skály.
 A od té doby se těším na každou jeho přednášku nebo novou knihu...
Pater Vácha je molekulární biolog, genetik a teolog, který se zajímá o evoluční biologii a lékařskou a enviromentální etiku.
Pokud si myslíte, že víra a věda stojí proti sobě, přečtěte si něco od P. Váchy. A zjistíte, že je tomu přesně naopak...

V nové útlé knížce LOĎ se vydáte na krátkou plavbu. Na plavbu,  při které se dotknete Života a možná naleznete Pravdu na Vaší Cestě...

Ještě musím dodat, že  Loď se umístila na 5. - 6. místě v literární anketě KT Dobrá kniha.
 (A na 1. místě je Miloš Doležal s P. Toufarem - Jako bychom dnes zemřít měli.) 

pondělí 25. února 2013

...v detailu








Pár starších fotek naší domácnosti - než se k nám nastěhoval Skřítek.
Momentálně je v každém rohu několik krabic s věcmi na miminko, které zatím nemáme kam dát a všude se povalují Skřítkovy hračky...Ale už se pracuje na změně.

neděle 24. února 2013

...nedělní

Venku hromady sněhu. Já doma s těhotenským čajem a v hlavě tolik nápadů...
Ale hlavně, že se držíme pořád 2v1!

čtvrtek 21. února 2013

...zdolávání


Včera jsem na tento "návod" narazila při čtení knihy Jako řeka, jež plyne...

Při zdolávání hor prožívám nejkrásnějši okamžiky v životě...Navíc, pokud s sebou mám své druhé JÁ.
 Právě nahoře, na suti, blízko mrakům mi "náš reálný svět" připadá tak malý a malicherný...
Snažím se před sestupem dolů plným vědomím vychutnávat tichou krásu a snažit se vrýt ty nádherné okamžiky vyčerpání a naplněnosti do paměti, abych si je pak mohla "tam dole" často připomínat...

Taky milujete hory? :)


Paulo Coelho - Návod jak zdolat horu
/Jako řeka, jež plyne - Vyprávění z let 1998-2005/

Vyber si horu, kterou chceš zdolat: nedej se ovlivnit komentáři druhých, jako například: "tahle je hezčí" nebo "tahle je snadnější". Budeš potřebovat hodně energie a nadšení, abys dosáhl cíle, tudíž jediný odpovědný jsi ty sám a musíš si být jist tím, co děláš.

Zjisti si, jak se k hoře dostat: častokrát vidíme horu zdálky - krásnou, zajímavou, přitažlivou. Co se však stane, jestliže se k ní snažíme přiblížit? Silnice ji míjejí, mezi tebou a tvým cílem jsou lesy, to, co se zdá být jasné na mapě, je ve skutečném životě obtížné. Vyzkoušej tedy všechny cesty stezky, až se konečně jednoho dne ocitneš pod vrcholem, který chceš zdolat.

Pouč se od někoho, kdo již tudy šel: i když si připadáš jako průkopník, vždycky už někdo měl týž sen dřív a zanechal stopy, jež mohou výstup usnadnit: místa, kam dát lano, průseky, větve odstraněné z cesty. Pochod je tvůj, odpovědnost rovněž, ale nezapomeň, že cizí zkušenost může hodně pomoci.

Ožehavá místa lze při pohledu zblízka zvládnout: když začneš stoupat na horu svých snů,pozorně se rozhlédni kolem sebe. Jsou tu samozřejmě srázy. Jsou tu takřka nepostřehnutelné trhliny. Jsou tu kameny tak ohlazené bouřemi, že pod nohama klouzají jako led. Jakmile si však uvědomíš, kam kladeš nohu, postřehneš záludnosti a dokážeš se jim vyhnout.

Krajina se mění, využij toho: je samozřejmě třeba soustředit se na cíl - dojít nahoru.Při výstupu je však k vidění stále víc věcí a nic nedáš za to, když se čas od času zastavíš a potěšíš se okolní vyhlídkou. Za každým dobytým metrem můžeš vidět o kousek dál, a tak toho využij, abys objevil něco, cos ještě neznal.

Věnuj pozornost svému tělu: na horu dokáže vystoupit jenom ten, kdo náležitě pečuje o své tělo. Máš v životě dost času, a proto jdi tak, abys nevyžadoval to, co nemůže být dáno. Půjdeš-li příliš rychle, unavíš se a v polovině to vzdáš. Půjdeš-li moc pomalu, setmí se a ty zabloudíš. Těš se z krajiny, ber si svěží vodu z pramenů a plody, které ti příroda štědře nabízí, ale jdi pořád dál.

Věnuj pozornost své duši: neopakuj si ustavičně: "Já to dokážu." Tvoje duše už to ví a dlouhého pochodu potřebuje využít k tomu, aby mohla růst, rozprostřít se po obzoru, dosáhnout nebe. Utkvělá myšlenka nijak nepomáhá k dosažení cíle a nakonec ti úplně zkazí radost z výstupu. Ale pozor: také si neopakuj: "Je to těžší, než jsem si myslel," protože by tě to zbavilo vnitřní síly.

Připrav se, že půjdeš o kilometr dál: výstup na vrchol je vždy delší, než si myslíš. Neklam se, určitě nastane okamžik, kdy to, co se zdálo blízké, bude ještě hodně daleko. Protože jsi však připraven jít dál, nebude to žádný problém.

Raduj se, až dojdeš na vrchol: plač, tleskej, provolávej, žes to dokázal, nech, ať ti vítr nahoře (protože nahoře vždycky fouká vítr) očistí mysl, osvěží zpocené a unavené nohy, otevře oči, opráší srdce. Je skvělé, že z původního snu, ze vzdálené vidiny, je nyní část tvého život, dokázal jsi to.

Něco si slib: využij toho, žes v sobě objevil netušenou sílu a řekni si, že od nynějška jí budeš využívat až do konce života. Nejlíp uděláš, když si také slíbíš, že objevíš další horu a vydáš se za novým dobrodružstvím.

Vyprávěj svůj příběh: ano, vyprávěj svůj příběh. Řekni všem, že je to možné, a druzí se pak odváží zdolat své vlastní hory.
...

středa 20. února 2013

...jemňoučká





Jemňoučká příze z kolovrátku od Jeřabinky.
Pokouším se uháčkovat spací kuklu pro miminko (podle panenky, tak nevím, jak bude sedět)
...a snad vyjde i na čepičku.

sobota 16. února 2013

...do modra



Modrá pro Ivetku.
I když se tahle barva v mém šatníku nevyskytuje skoro vůbec, tak kokukám, že není vůbec marná:).

Pořád mě to s háčkem baví víc a víc. Asi i proto, že vleže na boku se kromě čtení toho moc dělat nedá...
Teď se zrovna pokouším o malou spací kuklu pro miminko, tak uvidím, jak to dopadne, zatím pořád víc zkouším a pářu, než aby řádky přibývaly.

Hezký (u nás dokonce zasněžený) víkend všem!

pátek 15. února 2013

...Skřítkova oblíbená


U nás doma teď frčí vlci a lišky. A jedna z nejoblíbenějších Skřítkových pohádek je O Červené Karkulce.
Proto šedivé tričko ze sekáče nemohlo zůstat "čisté" :)...

Barvy na textil Pebéo zažehleny přes pečící papír. (Peru v pračce a krásně drží!)

čtvrtek 14. února 2013

...pomalu ale jistě


Malými krůčky se pomalu blíží vytoužený devátý měsíc. Dnešní kontrola dopadla dobře,
stav se nezhoršuje, takže dál zvesela ležet...
Skřítek si asi nechal domluvit a doufám, že to společně dotáhneme až do konce /začátku :)/...
Děkuju Vám za podporu! 

středa 13. února 2013

...Popelec

Křížek v polích za farou ve Vršcích (vzpomínka na jeden z našich cyklovýletů Rájem-kolmo),
 autor křížku - Pavel Doskočil


***Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris***
***Pomni člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš" ***
Gen 3,19

...Problém bolesti



...další knižní. Právě dorazila z Návratu. Překvapilo mě, že tohle nakladatalelství nechce platbu předem ani na dobírku.
Prostě Vám knížku pošlou a vy ji zaplatíte až pak.

C. S. Lewis je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Určitě znáte Rady zkušeného ďábla a kdo ne, tak neváhejte přečíst (a nepřeskakujte úvod)! A skoro stejně tak mě uchvátila jeho další kniha K jádru křesťanství, ke které se můžu pořád vracet...

Tato publikace - Problém bolesti byla několit let vyprodaná a já jsem se konečně dočkala druhého vydání.

Nikdy jsem nebyl takový hlupák, abych si představoval, že jsem oprávněn vyučovat mravní síle a trpělivosti. Mohu čtenářům nabídnout pouze své přesvědčení o tom, že má-li snášet bolest, trocha odvahy pomáhá víc než mnoho vědomostí, troška lidského soucitu více než mnoho odvahy a nejnepatrnější dotek Boží lásky více než všechno toto dohromady.

Ani v zákopech na frontě, ani v odklízecích jednotkách po bombardování jsem nenašel víc než kde jinde nenávist, sobectví, vzpouru a nepoctivost. Byl jsem však svědkem projevů veliké krásy ducha u velkých trpitelů. Viděl jsem, že se lidé s přibývajícími léty většinou napravují, a stal jsem se svědkem toho, že předsmrtná choroba vyvolala celé poklady mravní síly, trpělivosti a pokory u lidí, v nichž bych je byl nikdy nehledal.

čtvrtek 7. února 2013

...čihošťské drama




Jako bychom dnes zemřít měli
 - drama života, kněžství a mučednické smrti čihošťského faráře P. Josefa Toufara.

Životní příběh faráře z Vysočiny.
O tom, jak se 11. prosince 1949 v malém kostele v Čihošti pohnul při kázání P. Toufara oltářní křížek.
O tom, jak se do následujícího církevního objasňování zázraku vložila StB.
O tom, jak StB unesla P. Toufara, věznila ho a brutálním způsobem vyslýchala ve Valdické věznici.
O tom, jak StB P. Toufara 25. února 1950 k smrti umučila.
O tom, jak bylo farářovo tělo pohřbeno spolu s mrtvým slonem na mrchovišti ďáblického hřbitova...

 Přečetla jsem jedním dechem. Velký obdiv a dík autorovi této publikace - panu Doležalovi. Všechny ty materiály - fotografie, dokumenty, výpovědi musel schraňovat snad už od dětství.

Včera jsem chtěla vyfotit pár snímků z této knížky a sama jsem byla překvapena, jak nádherně mi objektiv zachytil sluneční paprsek...Dnes, kdy jsem chtěla vložit na blog příspěvek o P. Toufarovi jsem si náhodou po dlouhé době pustila internetové vysílání tv Noe a v pořadu Kulatý stůl právě hovořil autor knihy Miloš Doležal...

Robert Sekrl, z kanceláře náčelníka StB: Pamatuji se, že Toufar vypadal strašně zle. Nepodobal se ani člověku. Byl celý zchátralý, hubený, tváře měl propadlé, strhané rysy v obličeji, oteklé a rozpraskané rty a měl takovou divnou v barvu v obličeji a na těle...V obličeji měl nějaké modřiny, modřiny jsem viděl i na těle, pamatuji se, že především na rukou i stehnech, myslím i na zádech. Bylo mi jasné, že byl hodně zbit. Byl v jakési agónii. Třásl se a pronášel jakési vzdechy...byl k nepoznání ve srvonání s tím, když jsme ho před měsícem zatýkali.

Určitě doporučuji přečíst. Nebo si pusťte Kulatý stůl: P. Josef Toufar, mučedník - tady.

středa 6. února 2013

...s nohama nahoře




Už druhý měsíc ležím - s nohama nahoře. Okolo mě se hromadí klubíčka s přízí, plstěné kuličky, přečtené knihy...

Nejhorší je, že na mě doléhá "hnízdící syndrom". Alespoň půl hodiny denně kdybych mohla normálně fungovat a připravovat to u nás na příchod miminka...takhle se nám tu jen hromadí krabice s věcmi, které zatím nemáme kam dát..

A taky na staršího Skřítka bych potřebovala dálkové ovládání :).

úterý 5. února 2013

...když muži řídí domácnost


...a žena je nucena na ně koukat z gauče...

Věřte nebo ne, ale může to vypadat i takhle. Tyhle skvělé čokoládové muffiny upekl můj milý s malým Skřítkem...
a dokonce se postarali o první várku plínek.

Tak si tak říkám, jestli já nemám doma poklad :).

pondělí 4. února 2013

...okénko do minulosti


Domácí požehnání z antikvariátu v novém rámečku a naše "staročeské zákoutí"...
V rámečcích jsou svatební fotografie našich předků, které se mi díky naší svatbě podařilo dát dohromady.

neděle 3. února 2013

...Milešovka



Neděle u nás bývají výletové. Teď, když musím ležet, tak si znovu procházím výlety předešlé :)...
a narazila jsem na starší fotky z naší milé Milešovky, královny Českého Středohoří...

Už se moc těším, až vezmeme oba Skřítky (jeden po svých, druhý v šátku) a znovu budeme objevovat...