pondělí 7. ledna 2019

...dozvuky


 Dárečky od Ježíška, které se nevešly do vánočního příspěvku.
Dřevěný karvan z Lidlu. Pěkně se nám hodí k dřevěnému domečku.
Z Lidlu máme i nábyteček do domečku. Za nás pochvala.
Knížka plná dinosaurů. Skoro živých. Je úžasná.
Inspirace před časem u Terezky, Madam Coquette.
Koupit se dá na Bookdespository s poštovným zdarma
Karkulka s vlkem od nejšikovnější Marušky Mrňákové.
Břichopas miluju. Doma už máme pár kousků.
Balanční prkno je stále v provozu!
Skřítkovo vysněné "JBLko".
Moje brož ptáčková.

Příště ještě něco málo z knížek.

neděle 6. ledna 2019

...Tři králové


...O třech králích a o kometě.
Tři králové a Svatá rodina z chráněné dílny
Rolnička. Podpořit je můžete tady.
Text od Jiřího Grygara.

Ve 2. kapitole Matoušova evangelia v Bibli je zmíněn příběh tří mudrců ("králů"), kteří na základě pozorování Hvězdy přišli do Betléma poklonit se právě narozenému Ježíši. Z pohledu na kterýkoliv betlém vystavený v našich kostelích či muzeích si automaticky vybavíme, že nad jeslemi svítí hvězda s dlouhým zářivým chvostem - tedy nepochybně kometa.

Pokud by betlémskou hvězdou byla vskutku kometa, nebylo by pro astronomy nesnadné čas Kristova narození spolehlivě ověřit. V době kolem počátku našeho letopočtu byla již značně rozvinuta astronomie na Dálném východě a podrobné záznamy o pozorování komet z té doby se dobře dochovaly - žádná z tehdy zaznamenaných komet však termínově nevyhovuje. Vždyť i slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Navíc tu byla i jistá "astrologická" obtíž. Podle dobových výkladů byly komety nešťastným znamením na nebi, takže se stěží hodily pro ohlášení radostné zvěsti o narození Vykupitele lidstva. Ve skutečnosti je však zobrazení komety nad Betlémem historicky doloženo teprve z italských jesliček počínaje 15. stoletím, odkud se tato zvyklost nejpozději v druhé polovině 16. stol. dostala i k nám. Teprve v druhé polovině 20. století se podařilo odhalit tvůrce, který použil kometární symboliky pro biblickou zprávu o klanění tří králů jako první.

Byl to proslulý italský malíř Giotto di Bondone (1267-1337), který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorování návratu Halleyovy komety (ta se tak ovšem ještě nejmenovala; o zjištění, že jde o kometu opakovaně se vracející ke Slunci, se zasloužil znamenitý anglický astronom Edmond Halley až počátkem 18. stol.) v září 1301 a až návrat komety r. 1910 poprvé zaznamenaný fotograficky prokázal, že Giottův portrét komety byl neobyčejně přesný - rozhodně nejlepší v celých nefotografických dějinách astronomie! Když při posledním návratu Halleyovy komety ke Slunci v polovině osmdesátých let našeho století chystala Evropská kosmická agentura ESA kosmickou sondu směřující k Halleyově kometě, pojmenovala ji proto zcela případně GIOTTO.

Tím jsme však nevyřešili problém, co tedy vlastně mohla být ona hvězda na východě, o níž hovoří Matoušovo evangelium. Správný výklad našel patrně již počátkem 17. stol. proslulý německý astronom Johannes Kepler, který 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu. Napadlo ho proto propočítat, kdy ke stejné konjunkci obou planet došlo v období kolem počátku křesťanského letopočtu a zjistil, že se tak stalo v r. 7 př. n. l. dokonce třikrát po sobě: koncem května a září jakož i počátkem prosince, a to v souhvězdí Ryb. Takový úkaz nemohl zajisté uniknout babylónským hvězdopravcům (mudrcům?), kteří o tom dokonce zanechali zprávu na hliněné tabulce, objevené r. 1925 archeology. Podle těchto nezávislých údajů lze odhadnout, že se Kristus narodil nejspíše někdy v září r. 7. př. n. l., což vypadá na první pohled podivně, když přece křesťanský letopočet má mít za svůj počátek datum Kristova narození. Ve skutečnosti však historici vědí už dávno, že se Kristus musel narodit před počátkem letopočtu. Počátek letopočtu se totiž určoval až mnohem později, teprve v 6. století. R. 532 n. l. se o výpočet data Kristova narození pokusil opat římského kláštera Dionysius Exiguus, ale dopustil se přitom několika chyb při navazování tehdy existujících kalendářů zpět do dosti vzdálené minulosti. Na základě srovnání rozličných historických událostí je velmi pravděpodobné, že úhrn těchto chyb dává právě zmíněný sedmiletý rozdíl.

Nakonec lze proto s jistým překvapením konstatovat, že astronomická i historická data o Kristově narození spolu navzájem až nečekaně dobře souhlasí. To fakticky znamená, že dvě tisíciletí od Kristova narození uplynula již koncem r. 1994!

Jiří Grygar

úterý 1. ledna 2019

...Cesta domů


Diář na rok 2019.
Stejně jako vloni, předloni, předpředloni...
Už po šesté! (?!)  Cesta domů.

Od českého papírnictví papelote:
Spolupráce s domácím hospicem Cesta domů vyústila již po šesté v návrh diáře na jeho podporu. Také letos je diář protkám úryvky z knih, které Cesta domů vydává. A jeden z nich se stal i východiskem pro celkový koncept nového vydání. V duchu citátu: Smrt je tajemství a porozumět jí je stejně těžké jako chytit úhoře holýma rukama, je hebký povrch diáře pokryt jemným metalickým sítotiskem plynoucí řeky či času, v jehož vlnách plují naše životy vstříc Sargasovému moři.
ilustrace Hana Šradějová

Cesta domů provází lidi na konci života: provozuje domácí hospice, 
který poskytuje odbornou péči umírajícím lidem a jejich pečujícím blízkým.
Zároveň se snaží přispívat ke společenským změnám 
umožňujícím zlepšení péče o umírající lidi v naší zemi.
/Cesta domů/

Více o Cestě domů najdete tady.
Diář, který může provoz domacích hospiců alespoň trošku podpořit najdete tady.

Zkušenosti s umírajícími jsou jedny z nejcenějších zážitků zdravotníků, 
jestliže pomohli nemocnému hezky umřít.
Smrt není záležitostí vteřiny, ale proces trvající několik minut.
Moci asistovat při smrti člověka je výsadou a povinností pomáhat nejen tělu, ale i duši.
Ve chvíli, kdy selhává resuscitace a zdravotníci rezignují, 
boj o duši právě vrcholí! Jde o všechno.
Denně umírají lidé na smrt nepřipravení, například při autonehodách.
Účast křesťana a jeho modlitba je tam tím víc důležitá.
Pomáhat blížnímu dobře umřít, dobře zahrát vrcholný akord 
je největší dobrý skutek, který lze udělat. 
Je to obšťastňující zážitek. Ono se nám to vrátí.
I my budeme jednou umírat. Možná nám pak víc pomohou ti,
kterým jsme pomohli my, než naši vyděšení příbuzní.
Je jistě dobré, mohou-li být u umírajícího jeho nejbližší.
Ti se ale většinou bojí smrti víc než on sám.
Je nutné předem vychovávat, aby si uvědomili,
že tu jde o něco velikého a jejich přítomnost je důležitá.
 (dlouholetý přítel M. Svatošové - zakladatelky hospiců v ČR)

Ježíšek mi přinesl knihu rozhovorů s Marií Svatošovou "Neboj se vrátit domů".
Mám v plánu se do ní pustit co nejdříve. Určitě tady o ni napíšu.

pondělí 31. prosince 2018

PF 2019




Přejeme vám všem v novém roce jen to dobré.
Naději, pokoru, víru a sílu.
Ať vše, co na vás čeká zvládnete v pravdě a lásce.


neděle 30. prosince 2018

Cyrilo/Metodějský/kalendář 2019


Cyrilo/Metodějský kalendář/2019

Liturgický kalendář. Krátké texty. Nádherné ilustrace od Petra Škorpíka.
Stejně jako loňský a předloňský. Od Katolického týdeníku.

...
Podívej se, čím mluví příroda: vánkem, barvami, světlem, vůní, prostorem...Jak chudá je proti tomu řeč? Krajinu nelze minout. Čím víc se jí odcizujeme, tím víc ztrácíme schopnost přirozeného a zdravého vnímání.
...
Pro mě je to aktuální výpověď v tom, že lidé se znovu a znovu musí vnímat rozlišovat hodnoty. V každé době, už od biblických časů, se jednalo o zápas hodnot, o zápas pravdy a lži. A v kontextu dnešní doby se tedy snažím zachytit jeden z největších omylů: slepotu a hluchotu, která nevidí hodnoty a není schopna rozlišování.
Mně už dnes nejde o to namalovat jen krásný obraz, i když krása je také Boží dar, ale pravda pro mě stojí výše. Obsah je důležitější než forma. Ale pokud nejsme schopni takto rozlišovat, pak se to projeví všude - třeba v politice, kdy si volíme určitý typ lidí a pak se divíme, co se děje. Ale to se děje neustále, dennodenně v zdánlivých maličkostech.
V Bibli mě proto pořád přitahuje příběh o osvobození Barabáše. To je podle mě jeden z největších příběhů, kdy má dav rozhodnout (a ten dav je i dnes pořád stejný), komu dát přednost. Zda Ježíšovi, nebo Barabášovi. Zdá se mi, že dnes by to dopadlo ještě hůř - dali bychom přednost lacinému bavičovi.
...
Krása není otázka názoru - líbí se mi, nelíbí se mi. Je to věc poznání. Celý život jsem se snažil mít takové poznání, abych se nespletl, až krásu potkám. A až potkám Krista, abych neřekl "Osvoboďte Barabáše!", protože se chci bavit. Nechci se bavit, chci, aby se mě někdo dotkl. Dokud je člověk člověkem, tak pro něj není nic krásnějšího, než dotek s krásou, pravdou či láskou.

z rozhovoru s Petrem Škorpíkem
...



Toufar
Ivanu Martinu Jirousovi a Julianě Jirousové

V dálce rybník
pohnul se divoký žlutý kosatec
vánek na prašné cestě
zastavila se ve vzduchu vážka

Právě ho svlékají do naha
bičují hadicí
v plesnivém sklepení
ve Valdicích

Chrstnutí vody z plechového kýble
odplavit na chvíli řev
bačkory bachaře Táborského
na nártu rozstřihnout
narvat na opuchlé nohy

Slova poslední: Hvězdo jitřní

Miloš Doležal

...


Recept proti totalitě / Timothy Snyder 
Timothy Snyder. profesor historie z Yaleovy univerzity,  známý v Česku jako autor bestselleru Krvavé země či Černá zem. Ve své poslední knize "Tyranie" nabízí 20 lekcí z dějin 20. století, které ukazují, že kolaps společnosti, demokracie a morálky nejsou nic nepředstavitelného, pokud budeme pasivní. Své lekce, jak se chovat v časech, které mohou vést k totalitě, shrnul do následujících 20 tezí. Jsou psané pro dnešní Ameriku - po Brexitu a s Trumpem v čele. Ale určitě mají co říci i nám.

1. Nehrbte se předem: Autoritářské režimy si mnohdy mohou uzurpovat moc zadarmo, aniž někdo klade odpor. Lidé si už dopředu domýšlejí, co by po nich represivní režim mohl chtít, a začnou se tak chovat ještě dřív, než je někdo začne nutit. Stává se to i vám? Nebuďte předposraní. Preventivní poslušnost urychluje nástup nesvobody.

 2. Braňte instituce: Chraňte instituce, jako jsou soudy nebo média. Nemluvte o „našich institucích“, dokud se za ně sami nepostavíte. Samy se neochrání, naopak začnou se hroutit jako domino, pokud je občané nebrání od začátku.

3. Pracujte poctivě: Když lídři země dávají lidem špatný příklad, pak je důležité, abyste vy svoji práci dělali o to víc čestně a morálně. Není lehké zlomit vládu zákona, když vám nejdou na ruku právníci, nebo ohýbat soudní procesy bez soudců.

4. Pozor na slovník politiků: Dejte si pozor na to, když se často mluví o “terorismu” nebo “extremismu”. Zbystřete, když se mluví o “výjimkách” a “naléhavých situacích”. Pozor na verbální patriotismus.

5. Zachovejte klid, i když se děje něco nepředstavitelného: V případě teroristického útoku mějte na paměti, že autoritáři vždy na takové události čekali, aby mohli upevnit svou moc. Pamatujte na požár Říšského sněmu v roce 1933. Náhlá katastrofa, která vyžaduje skoncovat s dělením moci a s opozicí, je starý hitlerovský trik. Nenaleťte tomu.

6. Neopakujte klišé: Vyvarujte se frází, které slyšíte okolo sebe. Mluvte vlastními slovy, i když třeba jen tlumočíte to, co mají všichni na jazyku. Netahejte do postele mobily a místo toho čtěte. Např. něco z těchto šesti knížek: Moc bezmocných od Václava Havla, 1984 od George Orwella, Zotročeného ducha od Czesława Milosze, Člověka revoltujícího od Alberta Camuse, Původ totalitarismu od Hannah Arendtové nebo Nic není pravda od Petera Pomerantseva.

7. Vystupte z řady: Někdo to musí udělat. Je snadné se vézt. Říkat nebo dělat něco jiného než ostatní naopak může vypadat divně. Ale bez tohoto nepohodlí není svoboda. Když jdete příkladem, status quo se prolomí a ostatní se přidají.

8. Pravda existuje: Ignorovat sílu faktů znamená vzdát se svobody. Pokud by se nešlo dobrat pravdy, pak by nešlo ani nikoho kritizovat. Když zmizí pravda, všechno je jen show. Nejnaditější šrajtofle si může dovolit nejoslnivější světla.

9. Buďte zvídaví: Snažte se sami přijít věcem na kloub. Čtěte dlouhé články. Podpořte investigativní novináře tím, že si předplatíte tištěná média. Myslete na to, že to, co vidíte on-line, je mnohdy jen propaganda.

10. Neseďte doma: Mocní jsou rádi, když zapustíte tělo do pohovky a necháte se hibernovat televizí. Jděte ven, potkávejte lidi, něco podnikejte.

11. Mluvte s okolím: Bavte se s lidmi, udržujte oční kontakt. Nejde jen o slušnost. Jde o to budovat vztah se svým okolím, prolomit sociální bariéry a pochopit, komu se dá věřit, a komu ne. Až se lidé začnou udávat, je dobré mít jasno, kdo je kdo.

12. Přijměte odpovědnost za okolní svět: Hákové kříže a jiné symboly nenávisti se nedají jen tak přejít. Neodvracejte oči, nechoďte jen tak kolem nich. Sami se pusťte do jejich odstraňování, ať ostatní vidí příklad.

13. Pozor na vládu jedné strany: Strany, které v minulosti ovládly celé státy, vždy využily historickou šanci a odstavily svoje soupeře od politických svobod. Volte, dokud to jde.

14. Pomáhejte: Vyberte si charitu a pravidelně přispívejte. Bude to vaše volba, jak podpořit občanskou společnost, respektive někoho, kdo koná dobro.

15. Dejte si do pořádku vlastní život: Totalitní moc funguje tak, že proti vám zneužije to, co o vás ví. Chovejte se na internetu opatrně, nebo ho prostě používejte méně. Vyčistěte si počítač a myslete na to, že vaše emaily si může přečíst i někdo jiný. Dejte si pozor, aby vás nikdo neměl čím vydírat.

16. Učte se od přátel v cizině: Udržujte přátelské vazby s lidmi za hranicemi. Žádná země není izolovaná, těžkosti v jedné zemi jsou součástí globálnějších trendů. Žádná země nenajde řešení sama. (A mějte po ruce pas pro sebe i pro svoji rodinu).

17. Pozor na ozbrojence: Když se z ozbrojenců, kteří byli proti systému, stanou uniformovaní muži pochodující s pochodněmi a obrazy svého vůdce, konec je blízko. Jakmile se vůdcovy ozbrojené gardy začnou promíchávat s oficiální policií a armádou, je konec.

18. Bůh s tebou, vojáku: Pokud jste součástí ozbrojených složek státu, Bůh s vámi. Nejste první, koho by mohlo doběhnout pokušení nechat se vtáhnout do něčeho, čeho pak budete litovat.

19. Buďte stateční: Pokud nikdo nebude ochoten položit život za svobodu, pak všichni zemřou v nesvobodě.

20. Buďte patrioti: Ukažte příštím generacím, jaká by Amerika(naše země) měla být. Budou to potřebovat.

...

A mnoho dalšího od osobností jako jsou:
Tomáš Holub, Jiří Suchý, Marie Svatošová, Tomáš Špidlík, Martin Veselovský, Dom Samuel, Max Kašparů, Angelika Pintřířová, Petr Pithart, Bohuslav Reynek atd.


...


Cyrilometodějský kalendář 2019. 1. Praha: Katolický týdeník, 2018. ISBN 978-80-86615-52-3.

sobota 29. prosince 2018

...radostné a požehnané


Světlo betlémské ráno z kostela donešené. 
Skřítek si na to vzal skautskou košili, pyšně ho v lucerně nesl. 
Dokonce dvakrát. Po chvilce nám doma zhaslo a šel pro něj znovu.
Dopoledne na krátkou návštěvu k sestřičkám, to už je naše tradice.
Přípravy a těšení se na ten nejkrásnější večer v roce. 

Celý advent jsem měla na mysli slova z kázní z první adventní neděle: 
"Chtějí nás okrást..." 
O důležitosti čekání v době adventu.
O tichém připravování na Zázrak, který se pro nás chystá.
Každý rok je mi smutno, když všude okolo slyším už 25. prosince
"tak máme po Vánocích"...Odpovídám smutně jen "vždyť právě Vánoce začaly..."
Nenechme se okrást o to nejdůležitější, čím pro nás Vánoce mají být.

Děkuji Bohu, že jsme byli všichni, jako každý rok.
Stejně krásný, stejně rychlý...ani společnou fotku jsme nezvládli.
To jediný mě mrzí. Ale nejdůležitější je, že jsme byli
SPOLU.