...touláme se

 Za sněhem.

Protože u nás v nížině už je skorojarní počasí.

A mně ta zima tolik chybí!

Naštěstí stačí odjet kousek dál do Středohoří...

Naše oblíbená Milešovka.

Skoro:)Dejva+Pétina letní hospůdka. 

Heřmánkový čaj s medem do termosky.

Koblížky od babičky.

...na Milešovku

 Jsou kopce, kam chodíme často. A rádi.

Alespoň jednou ročně vylezeme na Milešovku.

Se Skřítky, stejně jako vloni. Jen letos s malým Josífkem navíc.

Taky jsme nahoře v observatoři dostali pochvalu. 

Naši Skřítci byli ten den nejmladší, kdo vylezl až na vrchol.

Tentokrát jsme vyrazili ne z Milešova, ale z Bílky. Konaly se tam Svatováclavské slavnosti.
A užívali jsme podzimního sluníčka. A obdivovali jsme.

Kapličku sv. Václava od architekta Ivana Noska, který má v Bílce chalupu. 

Sgrafita uvnitř kaple od prof. Jana Koblasy a jeho manželky.

 A pak Cestou přátelství vzhůru.

Spolu s námi stádo oveček.

Nádhera.

...Skřítci na Milešovku

Poprvé se Skřítky na naši Královnu Českého středohoří. Sny se plní.

Šlapalo se nám krásně. Nahoře nás překvapila nová restaurace s obrovskými okny a výhledem. Naštěstí ve vojenské budově, která tu už stála. Kvůli malé Skřítkové jsme byli rádi, že si tu můžeme odpočinout a kochat se uchráněni před větrem.
Přeci jen, je to největrnější hora v Čechách...

A malý Skřítek po sestupu dolů prohlásil: "Já bych chtěl jít nahoru ještě jednou:)!"

Jo, já taky! Tak zase příště.