čtvrtek 22. října 2015

...každodenně

Inspirovala mě Verunka (maminka 6+1). 
Má můj obrovský obdiv! Koukněte tu.
A pak taky Klára z Žabího rybníčku (maminka 3) tu.

Chtěla jsem si to zkusit taky, nafotit celý den.
A zjistit, jestli by se dala "vyšetřit" nějaká pravidelná chvilka na šití.
Před čtrnácti dny jsem fotila. Ale ještě nezvládla vložit.
Taky jsem přemýšlela, jestli to sem vůbec vkládat.
Takže to možná zase brzo stáhnu.

Ale chvilku nechávám.
Abych tu práci za sebou viděla.
A aby tatínek po příchodu z práce taky viděl.
"Co jste tu celý den dělali" :)

 

Po 6 hod. vstávám. Připravuju snídani a svačinu Skřítkovi do školy.
Martin odjíždí do práce před šestou. Často si říkám, že budu vstávat ráno s ním. 
Ale nedávám to. Po chvilce, co opustím ložnici malá Skřítková zjišťuje,
že je tam sama. Budí se, kňourá, že chce ještě spinkat.
Ale sama ne. Takže vstává se mnou.
Seznam úkolů na ledničce.

6.45 Pohled do uklizeného obýváku bude za chvilku minulostí.
Jdu probudit Skřítka. Znáte to pravidlo, než jdou děti do školy,
budí ony vás (nejčastěji v šest hodin). Po týdnu ve škole musíte tahat z postele vy je.
U nás to funguje dokonale.

7.00 Snídáme. Po snídani se modlím Breviář.
Nejsem zastánce čteček. Papírová kniha pro mě bude vždycky nej.
Ale přiznávám se, že Breviář využívám elektronický.
Je to přeci jen rychlejší. Většinou stejně po snídani nestihnu celý.
7.20 Odvádíme Skřítka do školy.
8.00 Skřítková stěhuje do kuchyně divadlo.
Odháním ji z kuchyně, abych mohla poklidit. 
Vysvětluju, že Karkulka s princeznou do myčky nepatří.
8.15 Mezitím stihne v ložnici vyházet svoje oblečení.
8.30 Společně věci zase uklidíme zpátky do komody. Stelu postele. 
8.45 Prádlo, prádlo, prádlo. Jednou mě ty hadry zavalí. A to jsme jenom 4!
Nedokážu si představit ty hromady, kde je dětí víc.
9.00 Venku prší...špatně se fotí, doma málo světla.
Zahrada dneska nepůjde.
 9.15 Začínám se prát s dýní.
Už několikátý rok si přeju od Ježíška pořádný nůž.
Tak že by letos, konečně?

K obědu bude dýňová polévka.
Špagety s pečenou dýní, cuketou, opraženou slaninkou a parmezánem.
9.45 Co se nevejde na plech, dávám do mrazáku.
V zimě se bude hodit. Semínka usuším na jaro.
10.00  Třetí plotýnka jede. Rozehřívám máslo na houstičku.
Skřítková si čte. Po vydařené výstavě Zahrada v Písku
u nás teď Zahrada jede. Hlavně Zlobivý koucour má úspěch...
10. 15 Opečená houstička k dýňové polévce.
Dýňovku já moc ráda. Moji kluci ji neměli rádi vůbec.
Ale postupně jsem si je naučila. Houstička k tomu zabrala:).
10.20 Procvičujeme barvy, tvary...
Předkresluju si obrázky na páteční cvičení pro předškoláčky v Sokole.
Zavedla jsem každému notýsek a na konci při nástupu každý dostane
nový obrázek. Většinou máme i celé cvičení zaměřeno na téma na obrázku.
10.40 Hotovo, pečeno! Ještě slaninu na špagety.
Skřítková si zatím hraje s Duplem.
"Mami, můžu Ti pomoct?" Krájíme společně slaninu.
Další vylepšovák na špagety. Aby pánům klukům zelenina líp chutnala.

10.50 Polévka se vaří. Špagety taky. Zelenia pečená.
Ještě ta slaninka. Nastrouhat parmezán. A bude hotovo.
Sušíme šípky na čaj. Rychle je strkám do vyhřáte trouby.
Zbytek sušíme u krbovek.
Připravuju na stůl k obědu.
A rychle převlíknout a pro Skřítka do školy.

11.10 Odchod pro Skřítka do školy.
 Malá Skřítková nadšeně vymete všechny louže.
11.30 Ve škole samozřejemě "nic" nebylo.
Přkevapení mě vždycky čeká až doma, po otevření tašky.

Rychlá kontrola toho, co bylo.
Někdy by bylo lepší kontrolu provádět až po obědě a nestresovat se před jídlem:).
Před 12 hod. tatínek přijíždí na oběd. Obědváme společně.
A to je na tom každodenním vaření nejkrásnější.
11.45
12.00 Ufff...
Skřítci pomáhají s úklidem.
12.30 Hotovo, uklizeno.

Skřítci na chvíli bez dozoru. Stihnou rozházet Duplo po celém obývku.
Obtížně je donutím k úklidu. Jsou strašně rozjetí.
Povykují na sebe výkřiky zlého kocoura ze Zahrady:
"Ty palačinko, ty lívanče, ty tajtrdlíku...!!!"

Milují se, ale jakmile jsou spolu musím být ve střehu.
Jsou strašně živí a her, které by byly v klidu tak,
abych mohla jen jedním okem pokukovat a něco si dělat je fakt málo.
12.45 Hurá! Slíbená pohádka.
Jak jinak - Zahrada od Trnky.
12.50 Jediná chvilka klidu pro matku.
Rychle připravuju věci na nějakou zábavu po pohádce.
Abych měla chvilku na háčkování.

 Malá Skřítková už po obědě nespí od roka a půl.
Vždycky jsem se divila těm co nedávají děti po obědě spát.
(Kvůli sobě i kvůli dětem. Malé děti přece spánek potřebují, ha...)
Větší Skřítek ještě vloni prospal odpoledně klidně dvě hodiny. Jenže naše Ančí...
Hodinu by trvalo ji uspat. A večer by chodila spát před půlnoci.
Musela jsem spaní po obědě zrušit. Ta hodina fakt chybí.
13.00 Rychle vytahuju háčkování.
 Dečka pro brzo se kluboucího Toníčka na svět.
Stíhám pár řádků a musím kreslit obrázky na páteční cvičení do Sokola.

 13.30 Čteme s malou Skřítkovou.
Skřítek počítá příklady. Jdu na kontrolu...
Mezitím si Skřítková přistrčila židli "Mami, můžu to ochutnat?"
A ve velkém se pustila do mističek nachystaných k večeři.
 Musím to před ní rychle uklidit do lednice.
Dostává taky úkoly.
14.30 Se Skřítkem pilujeme čtení.
14.45 Po učení zábava! Výroba draka.
15.30 Přiděláváme draky do okýnka.
 Rychle obléknout a ven.

Prší, ale nám to nevadí.
Hážeme kameny z mostu do řeky.
Venku jsme skoro hodinu.
Hurá, tatínek doma.
16.45 Skřítek mi pomáhá s přípravou svačiny a "kafíčka".

Pořád prší a nechce se mi ven.
Musím vynést zbytky slepicím.
Přinést mrkev, jablíčka. A vyloupat pár stroužků.
Pořád ho zbývá hodně. Naštěstí babička se nabídla s pomocí.
Část česneku vyfasuje ona.

17.45 Oblékám sebe a Skřítka do sportovního a odcházíme na Kinball.
Beru ho s sebou, hraje si ostatními dětmi "spoluhráček:)" v koutě haly.
Nebo nám počítají skóre.
Tatínek hlídá doma Skřítkovou.

19.20 Večeříme. Dopíjíme zásoby z Harrachova.
Jindy večeříme o dost dřív, kolem šesté.
Ale dneska jsme to nějak nevychytali.

Tatínek koupe děti.
Já uklízím po večeři.

A rychle uspávat.
Díky Kin-ballu máme i spaní posunuté.
Společně se pomodlíme.
Pak čtu Skřítkům pohádku "O Čimpulákovi a Čapírovi".
Od Rozmarky tady.

I když Skřítková odpoledne nespí.
Večerní uspávání je i tak náročné. Nechápu, kde tu energii bere.
Většinou jsem tak vyřízená, že usnu taky.
A pak už je pěkně těžké vstát a donutit se něco dělat.

Před 9 se probouzím, jsem jako praštěná lopatou.
Chvilku (opravdu chvilku) si čtu. Většinou mám rozečtených několik knížek.
Dodělávám obrázky do Sokola.
Kontroluju a připravuju penál na další den.
Jen náš Skřítek zvládne udělat s pastelkama tohle po pár týdnech ve škole.
Původně jsem chtěla, aby si penál připravoval sám.
Ale to už by z těch pastelek vůbec nic nezbylo.

21.30 Pouštíme si s Martinem v archivu ČT
Česká himalájská dobrodružství II.
Láká nás to do kopců.
Letos jsme si díky šíleným horkům v Alpách moc hor neužili.
A chybí nám to. Plánujeme Tatry, ale nakonec zavrhujeme.
Skřítci by nám tam touhle dobou už asi pomrzli.

Při Himalájském dobrodružství se snažím přidat pár řádku do dečky.
Po půl 11 padnu a spím až do rána.
Plno úkolů na ledničce - nesplněno.
Nevadí, zítra je taky den.

PS: pravidelnou chvilku pro sebe na šití jsem nenašla.
Možná hodina večer místo toho Kin-ballu. Ale jindy běhám nebo uklízím.
Nebo si prostě jen tak hrajeme a povídáme a jsme rádi, že jsme spolu.

Ale přeci jen k něčemu mi to focení pomohlo. Zjistila jsem, že mám ukrutně málo místa na pracovní ploše v kuchyni. Kávovar jsme přesunula na malou židličku do rohu kuchyně.
Kam má přijít od manžela už dlouho slibovaná skříňka, speciálně od něj vyrobená.
Tak tam ten kávovar stojí tak trochu demonstrativně. Snad to pomůže.

41 komentářů:

  1. Marti super..mě ten čas letí taky neskutečně a to mám doma jen skoro 8 měsíční prďolu :D. Tak nějak se smiřuji s tím, že na pár let asi máme vystaráno, ale je to úžasný program :). Babičky máme daleko, takže je to jen na nás. Ale užíváme si to každičký den....

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, tohle je dobrý už minimálně pro to ten pohled zpátky. Jsi dobrá, že jsi to zvládla nafotit. Jednou jsem si to zkoušela psát... A bylo to samé nádobí, prádlo, úklid, prádlo, nádobí.....:-))

    OdpovědětVymazat
  3. Perfektní nápad, také vyzkouším zmapovat si "celý den" - to se člověk nestačí divit, co všechno zvládne:-) Jste ÚŽASNÁ máma, Marti. Ester z Olomouce

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je vážně dobrý nápad toto. Uvědomila jsem si, kolik toho musím stihnout, aby vše fungovalo, jak má... To tátové většinou neřeší a nevidí... Jsem ráda, že jsem se u Vás konečně pořádně začetla
    Tereza
    ourlifeontheseaside.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  5. Hrozne rada nakukuju do Vaseho zivota a domova. Mate to doma hrozne krasne i s neporadkem :-) miluju a obdivuju ty "malickosti", ktere prave delaji tu krasu - treba puntiky v obyvaku nebo ty nadherne hrnce!! Napadite jidlo, to obdivuju. Spolecne obedy a svacinky zavidim, ty u nas nejsou...
    Moc diky za tuhle navstevu u vas, moc rada jsem navstivila :-)
    Verca

    OdpovědětVymazat
  6. Martinko,
    a kde je to šití, kávička,výlety,...;-)
    A teď vážně, když to po sobě takhle čteš, tak si musíš říct, že toho opravdu zvládáš s dvěma skřítky dost!
    Máme to asi všechny mámy na mateřské podobně, a věř, že i když se to někdy nezdá, tak to jsou ty nejhezčí dny života s dětmi na které budeme rádi vzpomínat !

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Martino, myslím, že by byla škoda tento, tak "opravdový" článek smazat. Mám jedenáctiměsíční dceru a někdy si připadám, že nic nezvládám. Někdy už mi to leze na mozek, když třikrát za den umývám nádobí nebo žehlím ty nekonečné kopce prádla... Někdy mi to přijde tak rutinní a hektické všechno zajistit v domácnosti, až mám strach, že nestíhám tomu malému pokladu předávat ty důležité hodnoty pro život... Pak si ale řeknu, že právě asi v tomhle je ta síla. Prostě tak obyčejně žít a milovat svoje děti - už jenom tímhle jim doufám, dáváme dobrý vzor. Přeju krásné dny! Eva

    OdpovědětVymazat
  8. :)) taky díky, Marti, co bych já dala za takový popis dne jako začínající matka, a taky mi přijde super, že se ukáže ta multifunkčnost ženské na mateřské, no a taky si po přečtení naplno uvědomuju, že nevyhnutělně potřebuju domu kávovar na odpolední rodinné svačinování :) paa

    OdpovědětVymazat
  9. Marti, všude skoro stejné!!! Včetně penálu........ já jsem si ho vždycky opečovávala, nechápu, co se s tím vším našemu mladému stalo (včetně desek na sešity, na písmenka... katastrofa...). Jinak společné jídlo teda závidím - i když - zase to je bič na Tebe, abys byla včas ve škole, uvařila, nachystala, ať může manžel zpět do práce... Klobouk dolů. A článek nemazat - stihneš toho během dne hromadu, jen si to člověk večer neuvědomuje, když padá za vlast do postele a říká si, co ho tak unavilo na té dovolené (mateřské sice, ale...) :-)

    OdpovědětVymazat
  10. My po těch pár týdnech ve škole už u některých barev pastelek v penálu jedeme druhé kolo. ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. Milé děvče,to je užasné,nestíhám ani polovinu...a prosím nemazat,jste mou inspirací...dae

    OdpovědětVymazat
  12. Martinko, úžasné. Jsi skvělá...Taky bych si měla takový jednoden/níček udělat. Když si to člověk takhle prohlédne, je to opravdu šichta "být doma". Jinak s hadry to máme stejné...mám pocit, že bych užila i dvě pračky nebo jednu pradlenu :-D Už chápu, že si v Anglii pořizují aupairky...taky bych jednu uvítala. Krásný podzim celé vaší rodince

    OdpovědětVymazat
  13. Úplně jsem dostala chuť na váš oběd. Díky za inspiraci na zítřejší večeři. A taky tro chu závidím, my nemáme asi společné večeře. Taky jsem přemýšlela o sepsání jednodenního deníčku, byla by to dobrá vzpomínka, ale odrazovala mě ta ztráta soukromí. Možnost ho vystavit je na pár sní a pak ho zase smazat, mě nenapadla.

    OdpovědětVymazat
  14. Marti, zvládáš toho hodně. Ono je to fakt znát, když je v rodině dítě - nespavec. Já to tak měla u Šimona - přes den nespal, stejně jako vaše Anička, od roka a půl. A večer taky nechodil zrovna brzo. Sousedka vedle měla naopak velmi spavou holčičku, ta prospala odpoledne třeba 4 hodiny. Jak já jí to záviděla!! A nesmírně si užívám, že Sára odpo spí, ne tedy každý den, ale je to tam. Aspoň občas.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc pěkné. A uvědomuju si, kolik toho mají matky na mateřské společného...u nás den vypadá hodně podobně-hraní, vaření, praní, vyrábění, úkoly, penál, úklid...a pořád dokola.

    OdpovědětVymazat
  16. Děkuji za důkaz, že existují i děti, které nespí :D V mém okolí se totiž vyskytují jen děti, které odpoledne spí několik hodin a večer usínají samy na povel. Samozřejmě kromě naší dcery ;) Stíháte toho moc, víc než já...

    OdpovědětVymazat
  17. Marti zajímá mne, jak jste docílili postele dětské vedle vaší ve stejné výšce?Máte tu svoji tak nízko?Nebo tu detskou nějak vyvýšenu?Dík...

    A jak se osvedcilo to velke prkynko (as z Ikea) na prac,stole...mně se to líbí, jen si říkám, že od zeleniny a spol se lépe omyje malé ve dřezu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Míšo,
      obě postele jsou z ikea, nijak jsme je neupravovali a matrace jsou fakt skoro stejně vysoko...
      A na velké prkýnko nedám dopustit - používáme ho na pečivo, na takovou tu "špinavější práci" v kuchyni. Ale na maso, zeleninu mám samozřejmě menší, lépe omyvatelné.

      Vymazat
  18. Marti, smekám a asi jsem proti Tobě lempl, hlavně co se disciplíny týče. I když u nás se hlava rodiny neptá co jsem dělala celý den, protože se dost zapojuje (sám od sebe) a ví, jaké to s dětma je. Na první mateřské jsem měla disciplínu jak podle knížky, ale teď to máme volnější. A i když jsem myslela, že děti na televizi koukat "nikdy" nenechám, přehodnotila jsem to, když vzniklo Déčko. Když potřebuju něco udělat v klidu, vytipuju si pořad, co jim pustím. A je to i několikrát za den. Déčko je bez reklam a má některé pořady úžasně nápadité (a vzdělávací), na některý (třeba jak žijou děti v jiných koutech světa) koukám s dětma a dělám si seznam, co se mi bude hodit do školy :-). Pěknej víkend přeju!

    OdpovědětVymazat
  19. Parádní příspěvek, hodně sil :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Milá Martinko, připadá mi, že je to jak u nás doma, vše se točí kolem dětí, ale jsme šťastné že je máme :-) Jste skvělá maminka, zvládáte to na jedničku s hvezdičkou. Děkuji za krásný blog.
    S pozdravem Petra

    OdpovědětVymazat
  21. Marti, z Vašeho domova je cítit domov.
    Prosím pěkně, ODKUD máte ty krásné hrnce na vaření a ptačí tác???
    Prosím prosím,
    Klára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nadobí tesco,tacek ikea...

      Vymazat
    2. Milá Klárko,
      nádobí přinesl Ježíšek, myslím, že se dá sehnat v každých větších kuchyňských potřebách (viděla jsem ho i v Orinu nebo jak se to jmenuje...). Je smaltované a mám ho hrozně ráda:).
      A tácek - jak už někdo napsal - ikea. Myslím, že ho ještě mají!

      Vymazat
    3. opr.: Orionu
      http://www.orion-domacipotreby.cz/category/hrnce_-poklice/smaltovane-hrnce/23

      Vymazat
  22. Obdivuhodné! Moc ráda sleduju váš blog, ta rodinná atmosféra úplně dýchá z PC a inspiruje.

    OdpovědětVymazat
  23. Děkuji za návštěvu. A přijdu zas, protože u Vás se mi líbí :-) Iva.

    OdpovědětVymazat
  24. Krásně žijete.
    A náročné to je. A to jsou jen obrázky bez zvuku, chybí neustálé povídání, vysvětlování, odpovídání, napomínání a tak dokola :-)
    Ale má to cenu. Největší!!
    A děkuju.

    OdpovědětVymazat
  25. Moc inspirativní. Taky nafotím ten svůj a dám vědět :-)
    Ale jinak tě můžu uklidnit. Bude to už jenom lepší a lepší.
    Přesně si pamatuji na dobu, kdy bylo našim dětem 7 a 2. Začala škola, přestalo se poo spát a já jsem spala i ve stoje. Navíc ten můj darebák se neustále v noci budil a chtěl pít kakao. Hrůůůza.
    Teď jim je 9 a 4 a je to úplná paráda...

    OdpovědětVymazat
  26. A ještě jsi to stihla nafotit?! To muselo dát strašnou práci:-O. Jeden den asi dobrý, ale...
    PS: Zrovna včera jsem byla poprošena(už, zas a znova) o nové pastelky.

    OdpovědětVymazat
  27. Nádherně zachycený den. Takové maličkosti a jak to krásně umíte podat. Moc vám držím palce. A skřítkovi přeji nekonečně dlouhé pastelky, znám to, doma mám prvňáka a také stále dokupujeme.

    OdpovědětVymazat
  28. to je super napad! jen ja vubec nestiham fotit :(

    OdpovědětVymazat
  29. teda, Vy toho stíháte!

    OdpovědětVymazat
  30. Skvělý inspirativní nápad, jedním dechem jsem přečetla váš, Verunky i Klárky příspěvek.
    Taky bych si měla něco takového zpracovat, pro sebe, ne jeden den, ale celý týden, mám pocit, že jedu na minuty a i tak je to málo :-)

    OdpovědětVymazat
  31. Happyday! A klobouk dolů před focením a kusem práce!

    OdpovědětVymazat
  32. Martinko, jako bych byla u vás doma... Krásná reportáž, děkuju za pozvání:-)

    OdpovědětVymazat
  33. Krasně nafocené a máte to doma moc příjemné, tam by se bydlelo :-) Toho prádla je hodně vždycky :-) My jsme (zatím :-)) jenom dva a bohatě stačí... :-)

    OdpovědětVymazat
  34. Úžasné !!
    "Kuká" z tých fotiek úžasná pohoda ....
    Lulu

    OdpovědětVymazat
  35. dobrý večer, když jsem měla tenhle frmol, tak jsem se těšila, až budou větší, sami si ten chleba ukrojí, svačinu nachystají, ke šňůře dosáhnou, psa vyvenčí...už všechno zvládají a ještě víc, domů se chodí najíst, vyspat a občas něco pomůžou a mně se stýská po době, kdy jsem lítala jak hadr na holi a těšila se až až až
    užívejte si jich kolem sebe, uteče to jak voda a budou velcí a samostatní a začnou odcházet.


    můj den: vstát, umýt se, nakrmit zvířata, udělat čaj (aby byl k pití), vyvenčit psa, práce, poledne - venčení psa, práce, nákup, co nového zajímavého ve škole (vysoká, střední, základní), jídlo, prádlo, se psem, angličtina, pokus o franštinu, úterky s toníkem, pátky s babičkama, uvařit, poklidit, umýt, usnout u druhé stránky

    podzim je žlutý a rána bývají růžová

    OdpovědětVymazat
  36. Dobrý den, pěkně sepsané a nafocené. Já si pamatuju, jak u nás synek přišel ze školky s tím, že si tam vyráběly děti draka a že by chtěl jít na drakiádu s vlastním. No, trochu mě polil pot, protože na tohle jsem fakt poleno. Tak jsem hledala jak vyrobit létajícího draka a teda našla jsem. Nakonec jsme něco tak nějak vykutili... Na první místo to sice nebylo, ale kupodivu poměrně dobře létal. Asi štěstí začátečníka. :)

    OdpovědětVymazat