...nedělní

 

Víra, aby zůstala živou vírou, potřebuje jako stálou korigující společnici pochybnost 

(a pochybování, aby nezavedlo do bažin zatrpklé a absolutní skepse, zas potřebuje víru). 

Dnes pokládám za podobné, ne-li ještě více důležité, aby se takto vzájemně doprovázely a korigovaly víra a naděje. 

Pokud by víra zapomněla, že její předmět setrvává v oblaku tajemství, do něhož smí vstoupit jen naděje,

 mohla by se stát ideologií, prodavačkou "jistot", pokud by se naděje odpoutala od víry, hrozilo by jí, 

že ji snadno unese vítr snění, iluzí a přání.Víra a naděje by vždycky měly jít spolu...

Tomáš Halík/Stromu zbývá naděje

Židovský hřbitov v Rábí. 

Fotografie jsou staré přes osm let - jedny z prvních ze zrcadlovky, kterou jsem dostala za maturitu.

Nenapadlo Vás někdy, proč jsou židovské náhrobky často nakloněné až k zemi? 

Vím, že je to asi nedostatečným upevněním, ale často mě napadá, jestli to není i jejich pohnutým osudem...

...ze zahrádky

  Včerejší rybízová. Malá Skřítková se mnou v šátku sbírala. Velký Skřítek pomáhal při pečení. 

Koláč je od Maryny.  I když jsme krapet spletli dávky, je moc dobrý.

Třešně jsou zavařeny na kompot a džem. Na posledních kouscích si už pochutnávají kosáci a červíci.

A dokonce nám už dozrávají meruňky! Na koláče z nich a džem od Dity P. se moc těším.

...malá Skřítková objevuje svět

Pase. Teda snaží se.

Kamarádí se s motýlem.

A má dokonce svou první knihu, kterou jí koupil tatínek:).

...nedělní

Pouť na Klimentě. Dorazili jsme s kočárkem pěšky, jako správní poutníci.

Mše Svatá byla na zelené louce, pod širým nebem.

Koláče napekla a v košíčku přinesla moje babička. A řízky obstaral pan farář.

Pouť, jak má být:).

...levandulová sklizeň

Fialovou moc v lásce nemám. Ale levandulovou miluju - barvu i vůni.

...nedělní

Každou neděli bych to takhle chtěla. Přidávat do šuplíku doteky víry.
Kratičký příspěvek, střípek víry. Na co jsem ve svém duchovním světě narazila, co mě zaujalo...
Začínáme dneska a uvidíme:).

Dočetla jsem knížku Nebe opravdu je.
Je o malém klukovi, který po komplikované operaci tvrdí, že navštívil nebe...
A i když k ní mám určité výhrady, jeho rodina je protestantská a na mě někdy až moc "americká",
tak mi chvílemi vyrážela dech.

Tady je krátká ukázka:

"Jak Ježíš vypadal?" zeptal jsem se.
Colton rázem odložil hračky a podíval se na mě: "Ježíš má značkovače."
"Co?"
"Značkovače, tati...Ježíš má značkovače. A má hnědé vlasy a vlasy na obličeji", řekl a dlaní si objížděl bradu. Usoudil jsem, že ještě nezná slovo vousy. "A jeho oči..., jé, tati, jeho oči jsou tak pěkné!"
...
Co měl Colton na mysli, když říkal, že Ježíš má značkovače? Co pro malé děti znamenají značkovače? Najednou mi to došlo. "Coltone, říkal jsi, že Ježíš má značkovače. Myslíš jako fixy, se kterými maluješ?"
Colton přikývl. "Jo, jako fixy. Měl na sobě barvy."
"Jako když vybarvuješ stránku?"
"Jo."
"A jakou barvu měly Ježíšovy značkovače?"
"Červenou, tati. Ježíš má na sobě červené značkovače."
V tu chvíli mi hrdlo málem sevřel pláč, když jsem najednou pochopil, co se Colton snaží říct.
Klidně, opatrně jsem se zeptal: "Coltone, kde jsou Ježíšovy značkovače?"
Bez váhání se postavil na nohy. Napřáhl svoji pravou ruku, dlaní vzhůru, a svou levou rukou ukázal do jejího středu. Potom napřáhl levou dlaň a ukázal svou pravou rukou. Nakonec se předklonil a ukázal na oba své nárty. "Tam jsou Ježíšovy značkovače, tati." prohlásil.
Prudce jsem se nadechl. On to viděl. Musel to vidět.

...hej gorale!

2v1 :)

Pro malou na kočárek a pro velkou na krk.

 Světle růžové a modré merino odtud z Vlny za vlnou.

...nosíme(se) rádi

Ráda nosím ji. A ona ráda nosí se. 

Je to milé a hřejivé. Pro obě :).

Plasťák na ruce a plasťáky na uších Ooops z fleru.  

...Čtyři lásky

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, 

ale lásku bych neměl, 

jsem jenom dunící kov a zvučící zvon...

Čtyři lásky. Další kniha od C. S. Lewise.
V knize rozebírá čtyři druhy lidské lásky. Náklonnost, přátelství, erós a lásku křesťanskou.

"Bůh je láska," říká sv. Jan. Když jsem se poprvé pokusil napsat tuto knihu, domníval jsem se, že mě tento výrok velice snadno provede celým tímto tématem... Nejprve jsem proto začal rozlišovat mezi láskou dávající a láskou přijímající... Těšil jsem se, že napíšu docela snadnou chvalořeč na první druh lásky a znevážím ten druhý. A mnohé z toho, co jsem se chystal říci, mi stále připadá pravdivé. Stále se domnívám, že představujeme-li si pod pojmem láska jen neovladatelnou touhu být milován, zasloužíme politování. Neřekl bych  však už, že máme-li na mysli jen tuto neovladatelnou touhu, pleteme si lásku s něčím, co s ní nemá vůbec nic společného. Nyní už nemohu lásce přijímající upřít označení láska. Kdykoliv jsem se o to snažil, uvízl jsem v záhadách a protimluvech. Skutečnost je složitější, než jsem předpokládal.
(C. S. Lewis)

  

...lentilková

Větší Skřítek má ve školce slavnost. Úkol pro maminky zněl: upéct něco dobrého. 

Snad se lentilkové sušenky budou líbit!