...už se to chystá

Jůů. Já se tak těším.

Tvořím, stříhám, šiju. Potřebovala bych velkou kulatou raznici. 

Nikde jsem ji ale neobjevila. Netušíte, kde by se dala sehnat/objednat/?

Při psaní jmenovek jsem vzpomínala na přípravu naší svatby. 

Přijde mi to jako včera. Ten čas tak strašně letí...

My měli červeno žlutou. Tahle bude modro hnědá.

Je zajímavý, jak se mi mění oblíbené barvy. Červenou a žlutou bych si teď už asi nevybrala. 

A přesto jsem moc ráda, že naše svatba byla zrovna taková. 

Protože v tom našem propršelém svatební dni tyhle barvy všechno krásně rozjasnily.

No a na tuhle svatbu prostě pršet nebude a nebude. Tak:).

...loučení se svobodou v parku národním

Jak už jsem psala. Další svatba se blíží. 

Svobodné, i zadané, avšak bezdětné užívaly a zapíjely celý víkend. A já nemohla taky chybět. 

Alespoň na chviličku! S celou svou Skřítčí rodinkou jsme se k loučení připojili.

Napekla jsem švestkový koláč a broskvovočokoládový štrůdl ke svačině.

A vyrazili jsme na Mariinu a Vilemíninu vyhlídku.

Byla neděle. Bylo krásně.

I když malá Skřítková (v tom dusnu nahoru do skal) se pěkně pronesla. 

Ale jsme přece holky hory milující a ty výhledy za to stály!

A ještě pár oblíbených nosících. S mojí sladkou muchomůrkou.

...první mrkvička

Celé dopoledne jsem hledala zbytky látek a vyráběla bryndáčky. 

Malá Skřítková totiž slaví půl roku. 

A místo dortu ji čekala první kašička. Mrkvová! Ze zahrádky. 

Čekala jsem krajní odpor a plivance. Ale byla to mňamka!

Určitě k lepšímu chutnání dopomohly nové slintáčky/bryndáčky/prasáčky podle parádního

 návodu od Madamae Coquette. Díky Lolince a její mamince!

 (I když ten froťák mě pěkně pozlobil. Musím holt trénovat a trénovat.)

Takže radost byla dvojitá. 

Z toho, že jsem se konečně dostala po dlouhé době ke stroji. 

A z toho, jak naší malé Skřítkové chutná!

...švestky s mákem

  

Švestkové muffiny od Hanky Michopulu. Recept tady.
(Těsto jsem dávala do silikonových formiček, bez pečícího papíru. Přesně vystačilo na 18.)
Asi budu nutně brzy potřebovat nějakou kuchařku od ní. Zpátky domů má sice vyprodáno. Ale Recepty z farmářského trhu by se taky tuze hodily. Navíc když nemusím ani chodit na trh a stačí vyjít na zahradu...

A zase musím připomenout - na čt 1 v Sama doma  Dita P. o svém novém pořadu. Bude mít 16 dílů prý :).

Díky Kakaové kočičce za upozornění.

...pro ty její oči

A nejen pro ně.
 ♥

...7 družiček + 1 nevěsta

= 8

Tak tohle jsou moje holky. Moje duše. Moje družičky. Teď už vlastně i naše tetičky.

Jak už jsem tu jednou psala - je nás osm.

Osm na život. Osm na lásku. Osm i na naše trápení. 

Někdy člověk nepotká blízkou duši za celý život. My máme obrovské štěstí. 

A to, že se máme. Máme jedna druhou, třetí, čtvrtou...

Alenko

Aničko

Evičko

Ivetko

Janičko

Markétko

Pavlínko

♥

díky!

Svatební kytice padla těsně vedle. A já předávám pomyslnou štafetu Ivetce:).

A moc se těším na další (brzkou) veselku!

...tichá srdce

 Tichá srdce.

 Svět za zdmi kláštera. 

Příběhy řádových bratrů a sester. 

Rozhovory s představenými klášterů.

Nádherné černobílé fotografie od Jiřího Chalupy.

 A taky moje milované Doksany.

Lidé z klášterů záměrně žijí v ústraní. Nežijí pro uznání svých skutků, ale pro jejich konání. 

Tvrdě pracují, mají pevný denní režim a žijí velmi skromně. Neustále se vzdělávají.

 Jsou otevřeni velkým výzvám, novým úkolům a jsou připraveni jít tam, kde to bude třeba. 

Jsou moudří. Jsou vřelí, vstřícní a laskaví. Mají čistá a tichá srdce...

 V páteční příloze Lidovek byl rozhovor s autorkou knihy Alenou Ježkovou.

Podle LN je tahle kniha plná lidskosti, humoru a smyslu naplněného života.

Ta setkání a vyprávění mne proměnila. Oživila mne a dodala mi novou sílu. 

Znovu podnítila mou vnitřní svobodu. 

Upevnila mne v přesvědčení o lidských hodnotách a v tom, 

že je správné rozhodovat se také "srdcem", nejen rozumem...