syroovka: Albufeira a Faro

sobota 23. dubna 2011

Albufeira a Faro

20. dubna - středa

Přesouváme se z Lagose dál na jih. Přes Albufeiru do Fara. Počasí se nám zkazilo, s přestávkama skoro celý den prší. V Albufeiře jsme vystoupily na nádraží z vlaku a vydaly jsme se směr centrum. To jsme ovšem nečekaly, že cesta bude dlouhá 7 km! Navíc kolem rušný silnice, v industriální zóně, nikde žádný navádějící cedule. Nebýt nějakého staršího pána, který šel pěkně dlouhou dobu za námi a vždy, když jsme chtěly zabočit jinam na nás začala křičt a upozorvoňat na správnou cesty, nevím, jak bychom tam došly. Jediné, co stálo v Albufeiře podle mě za to byly nádherný a obrovský mušle. Nikdy jsem jich tolik pohromadě na pláži neviděla. Začala jsem je sbírat do ruky, pak do tašky...až z toho byly dobrý tři kila navíc. Cestou z pláže jsem musela zavřít oči a několik jich s bolavým srdcem odhodit :-(. Zpátky na nádraží jsme dojely busem a pak vlakem do Fara. Z vlaku byly všude vidět pomerančovníky, citronovníky a taky pěknej bordel.

Ve Faru mě čekalo ještě větší zklamání než v Albufeiře. Možná tomu napomohlo trošku i počasí, ale i tak. Město je to ošklivý, špinavý, smrdí to tam všude močí, plno bezdomovců...O nic líp nevypadal ani náš hostel. Pokoj bez oken, záchod a sprchový kout na pokoji za tenkou překližkou, zvláštní pornoobraz nad postelí (teda nad postelema, byly tam čtyři, ale naštěstí k nám nikoho nedali)...takže jsem ze spacáku v noci ani vlásek nevystrčila :-)...ale co bychom za tu cenu chtěly, že...

Město jsme měly prošlý za chvilku, pár hezkých barevných baráčků by se našlo, i náměstí s pomerančovníky před biskupským palácem bylo docela pěkný. Ale rozhodně to nezměnilo můj pohled na Faro. V sámošce jsme si koupily housky a sýr a šly povčeřet k moři, což je další podfuk :-), protože moře je od Fara daleko několik kilometrů. Sedly jsme si na molo u zátoky, pozrovaly letadla vznášející se snad každých pět minut (ve Faru je velké letiště) a krásný západ sluníčka. Nebylo to nakonec zase tak špatný :-).