Na sobotu jsme naplánovali výlet k největšímu českému menhiru, do Klobuk.
Prý má schopnost dodávat pozitivní energii.
Stejně tak jako nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci.
U menhiru jsem jen tak pronesla, že bychom tu mohli potkat Cílka.
Cílek tam ale nebyl, jen pár turistů.
V Panenském Týnci jsme pak vstoupili do chrámu.
(Kdo neznáte, je to opravdu nádherné místo. Byli jsme tu už několikrát, se Skřítky poprvé.
Nevím, jestli zde ze země sálá pozitivní energie. Ale rozhodně se tam člověk cítí krásně.
Tak nějak propojen s nebem, se zemí, s historií. Sám se sebou...)
A manžel povídá: "Koukni, támhle ho máš."
A opravdu. Václav Cílek. Seděl tam na trávníku.
Okolo něj v kroužku skupinka posluchačů.
Kvůli Skřítkům jsme mohli poslouchat jen chviličku.
Mluvil o harmonii. O gotické hudbě, o gotické architektuře.
A měl na nohou jeho oblíbené sandály, které nosí pořád. I v zimě,
jak se přiznal na jedné z přednášek v Roudnici nad Labem, na které jsme byli před rokem.
Ale slyšet ho mluvit na tak krásném místě byl rozhodně větší zážitek.
Fotografie menhiru i chrám v Panenském Týnci
z knihy Krajiny vnitřní a vnější, Václav Cílek
Hezký zážitek:) To je kouzlo nečekaného.
OdpovědětVymazatSkvělé, jak si člověka najde to čím žije.
OdpovědětVymazatDějí se věci mezi nebem a zemí ... krásný menhir, mám ráda tahle místa.
OdpovědětVymazatKrásný.....asi to byl zážitek.....ale mám taky, a jakej!
OdpovědětVymazat......to já jsem si přála jednou v jednom kostele potkat Václava Havla...a během pár minut stál za mnou:-))
dcera a zeťák mi to dosvědčí, kdo nevěří......rok na to náhodou tam byl zase.....
to je dobrý:-) Panenský Týnec je super, vdávala se tam kamarádka.
OdpovědětVymazat