Od narození nejmenší Skřítkové si občas tak trochu lítám...
Netušila jsem, že mě to "až tak sebere".
Hormony poporodní a laktační mě zaplavují.
Jsem z ní úplně paf. Ty její grimasy.
Úsměvy. Vůně miminkovská. Ručičky.
Nehtíčky. Buclatý tvářičky.
Dojímám se, jak Skřítek i Skřítková malou Marunku milují.
A zase lituju toho, že jsem Skřítka nemohla chovat už takhle malinkého.
Že jsem ho nemohla kolíbat, očichávat. Že ho znám až jako tříleťáka.
Stejně, jako jsem na to myslela, když byla malá Skřítková miminkem. Ale teď to ještě víc bolí.
Tolik "práce" miminka dají, než se vypiplají. Tolik lásky se do nich dá vkládat.
A on o to všechno přišel.
...
...
Ta láska mateřská jakoby se znásobila.
Trojitou dávkou. Trojitou dávkou, která mě dokáže dojmout k slzám.
Trojitou dávkou, která mě dokáže rozčílit k nepříčetnosti.
Jediné, co mě mrzí (ale jen trošičku) je, že nemám ani trochu "svého času".
Že se odtud úplně vytratily příspěvky "moje tvořivosti".
Že se odtud úplně vytratily příspěvky "moje tvořivosti".
Rozháčkovanou deku pro miniSkřítkovou mám od jara.
Prostě není kdy! Jediné tvoření, které zvládám je vaření. A děti.
Režim stále žádný nemáme. Pořád jen nosím, houpu, chovám a kojím.
Možná, kdyby Skřítci chodili do školky a družiny, trochu toho času na šití by bylo.
Ale nechodí, jsou se mnou doma a já nelituju. Přiznávám, že jsem prostě kvočna domácí.
A užívám si to.
Se vším všudy. I s bordelem. I s hádkama. I s křikem. I s vyčerpaností.
Ale ve štěstí. S obrovskou vděčností a naplněností.
I když je to docela hukot. Ale krásnej.
Jsi skvělá máma. Moc tvojí rodině fandím a obdivuji, co vše jste s mužem dokázali. A neboj, i ta trocha času pro tebe, zbyde.
OdpovědětVymazatDěkuji...za krásný příspěvek. Jsem 2Dmatka, dcerka je nemocná a ještě ke všemu lezec, takže vydá za další dvě "veverky"(tak jim říkáme my:-))...takže do plnosti rozumím všemu co bylo napsáno. Za co ale děkuji především, je přiznání, že s tím vším souvisí i nějaký ten vztek a všudypřítomný bordel. Poslední dobou mám trochu pocit, že my...mámy bloggerky...ukazujeme jen krásné a idylické fotky, které vytváří iluzi...Říkám si pak...ach jo..to mám doma bordel jen já? Ale pak si řeknu, co...hlavní je, že jsme šťastní...i když je hukot:-). Díky...fandím dál...z dnes uklizeného;-).
OdpovědětVymazatJak naprosto tě chápu. Taky mám doma trojitou radost a jsem kvočna domácí - neměnila bych. A můžu tě jen uklidnit (i když vím, že to není to zásadní),ale ten čas se zase dostaví a pak člověk jen zírá jak ty děti rostou a jak si vystačí a jak jsou prostě báječnější a báječnější. :o)
OdpovědětVymazatTak nádhernou fotku jsem už dlouho neviděla,nebo vlastně vůbec.Alibabka
OdpovědětVymazat♥
OdpovědětVymazatDěkuji, dojala jste me k slzám! Jste úžasna žena! Obdivuji vás a smekám! Mate nádherné deti! Maruska
OdpovědětVymazatUzasne, fotka, ale hlavne to, co z radku cisi - radost a laska. Pekne dny. M.
OdpovědětVymazatCelé vaše těhotenství jsem držela moc moc palce. Jsem nadšená a jen lituji, že není těchto matek jako jste VY víííce. Nějak pozoruji, že některé maminky mají děcko jen jako modní doplněk. Mám stejný přístup jako vy a věřte "ono se to vrací" "nejlepší investice"!!!!! Dnes je dětem 31 a 36 a jak říkám, je to to nejlpší co se mi v životě povedlo. Užívejte, užívejte,užívejte bohužel stááášně rychle ten čas utíká. Nedávno jsme si dovezli z porodnice vnučku a už nám pujde do školy. Nelituji ani vteřiny s ní a přesně, vem čert nějaký nepořádek a že jsem kolikráte padala na hubu, celou noc jí hladila a koukala na ni. Krásné Vánoce přeje Alena
OdpovědětVymazatKrásné! Marti, já nemám čas pro sebe téměř řádný. A to mám děti "teprve" dvě. Kabelku mám rozešitou už ani nevím jak dlouho. Mám dojem, že jsem buď u dětí, plotny či ve škole. Pravidelně usínám při uspávání Mariánky. Mám v plánu ušít alespoň závěsy do domečku ... ale jak se znám, bude to mazec. Potřebovala bych alespoň jeden pár rukou na víc. Asi si napíšu Ježíškovi ...
OdpovědětVymazatVšechno má čas, ale tohle je jen teď... Mávám. ♥
OdpovědětVymazatTy tvé fotky, Marti, jsou taky krásná tvořivost!
OdpovědětVymazatV jednom z komentářů je napsáno "všechno má svůj čas". A je to tak. Lásku, kterou dáváme svým dětem, ta v nich zústává po celý jejich život, mají z čeho čerpat, až jim bude ouvej, stejně tak my z ní a ze vzpomínek čerpáme sílu do dalších dní. Vychovala jsem pět dětí a nikdy jsem neitovala, že mám takovou velkou smečku. Kdybych měla volit nyní, kolik dětí, volila bych stejně. Děti jsou náš život a pro ně není nic dost dobré a nikdy není lásky dosti. A že je občas doma "binec a nepořádek"? Co na tom, děti si nebudou pamatovat naleštěné kliky u dveří, ale to, že máma s nimi blbla, věnovala se jim, že zkrátka máma s nima žila a ne jen vedle nich,
OdpovědětVymazatKrásné vánoční svátky, prožité v klidu a lásce v srdci rodiny,
DanaOlga
To jste napsala krásně, Dano. ♥
VymazatMartinko, jsi skvělá!! Já myslím, že pro děti je jedině dobře, že můžou být s tebou doma co nejvíc.
Já si říkám, že na tvoření budu mít čas až budou starší. Teď se možná musím trochu sama se sebou prát a hledat vhodné řešení pro všechny ale to jednou přejde a mě zbydou jen vzpomínky a já chci aby byly hezké :)
OdpovědětVymazat:-)))
OdpovědětVymazatMyslím, že tato radost, to je veliký poklad ženy. Když jej objevíme ve své duši, tak dokážeme veliké věci:-). A jsem vždycky plná pokory, protože "vypiplání dětí" to není jen tak...:-). Krásné (nejen) svátky celé rodině. 2D matka Eliška:-).
OdpovědětVymazatKrásné. Málem i slza ukápla. Užívejte jeden druhého.
OdpovědětVymazatKrásná slova.
OdpovědětVymazatSkřítkové mají ohromné štěstí, Martinko.
Užívej, ona ta doba na tvoření a lelkování přijde, neboj:-)
Požehnané Vánoce vám všem.
Krásně napsáno. Děti jsou láska, ryzí štěstí. Užívejte...užíváme :)
OdpovědětVymazat