Kostelíček v Číhošti/ Unikátní snímek nakloněného křížku na oltáři z ledna 1950
11. prosince 1949 (tehdy také III. neděle adventní) se v číhošťském kostele,
právě ve chvíli Toufarova kázání,
podivuhodně rozkývává dřevěný oltářní
křížek
a zůstane stát nakloněn a zkroucen ke kazatelně s mírným
převisem.
„...
a tu ku konci kázání jsem pravil: Uprostřed vás stojí, kterého mnozí
neznají, zde ve svatostánku je náš Spasitel. A při těch slovech jsem
ukázal na oltář. A tu všichni, kteří se podívali směrem ruky, viděli,
jak kříž na svatostánku se začal naklánět. Nejprve (když se díváš
k oltáři) napravo, pak zase nalevo, zase zpět napravo a nalevo
a pak se zastavil uprostřed, ale již se nedíval k hlavním dveřím,
ale celý se natočil směrem na kazatelnu. Také se vychýlil dopředu tolik,
že za normálního vychýlení se musí zhroutit. Vidělo to 19 lidí, vesměs
dospělých, z nichž řada mužů, všichni úplně zdraví a normální. Kteří
to viděli, pod přísahou to napsali do protokolu, a ti, kteří byli
vyšetřováni od SNB to četníkům potvrdili, že to nebyla ani sugesce,
ani zrakový klam. Je vyloučen i magnetismus nebo elektřina, neboť
svatostánek i kříž jsou úplně ze dřeva a ani světlo na oltáři nebylo.
Všichni v tom vidí nějaký zvláštní, nadpřirozený úkaz, který
se přirozeným způsobem nemůže vysvětlit.“
(11. ledna 1950)
Byl tajemný pohyb křížku za zády P. Josefa Toufara předem připravenou provokací StB?
Nebo se stal 11. prosince 1949 v číhošťském kostele zázrak?
Odpovídá Miloš Doležal, autor obsáhlé životopisu Josefa Toufara,
který prostudoval veškeré dostupné související archivní materiály.
Dlouhá léta jsem byl přesvědčen o tom, že se jednalo o provokaci StB.
Dnes, po důkladném prostudování veškerých archivních materiálů,
srovnáním výpovědí estébáků, komunistických funkcionářů, po rozhovorech
se svědky pohybu křížku a v neposlední řadě po nahlédnutí a pochopení
Toufarova životního příběhu jednoznačně tvrdím, že šlo o
nevysvětlitelný, tajemný jev, který nazývám nikoli zázrakem, ale Božím
znamením. Pohyb, naklonění a zkroucení číhošťského kříže nebyly vyvolány
lidskou silou.
V malém intimním prostoru číhošťského kostelíku nebylo možné
sestrojit žádný podvodný mechanismus, aniž by to nikdo nepozoroval.
Příslušníci SNB, tedy policisté, ohledávající v prosinci 1949 "místo
činu", nenašli kolem křížku žádné podezřelé stopy. Vše bylo neporušené a
zaprášené. To samé viděl Josef Toufar, farníci a stovky příchozích.
Státní bezpečnost se o Číhošť začala zajímat až po měsíci, vyprovokována
k tomu místními komunistickými funkcionáři. Samotní vyšetřovatelé
neměli proti Josefu Toufarovi žádný důkaz a jejich následně vymyšelná
"teorie" s podvodem v praxi nefungovala. Specialistům z technické
skupiny StB se při dvou rekonstrukcích v číhošťském kostele nikdy
nepodařilo podvodný funkční mechanismus sestrojit. Celý průběh
vyšetřování jasně dokazuje, že estébací ani představitelé komunistického
aparátu nemohli akceptovat Toufarovo vysvětlení, že s křížkem nehýbal, a
současně si jako ateisté uvědomovali, že nemohou přijmout teorii
nevysvětlitelného jevu, který by podlamoval jejich marx-leninské učení.
Svědectví řady návštěvníků, kteří viděli zkroucený číhošťský kříž, i
dokumentární série dobových fotografií jednoznačně dokazují
podivuhodnost celého jevu, vymykajícího se přírodním zákonům. A
především - svědectví samotného P. Josefa Toufara, který potvrdil
nevysvětlitelný pohyb Kristova kříže statečným vzdorováním při mučení a
mučednickou smrtí. A také jeho vysvětlení v řadě dopisů a kázání, kdy
mj. řekl:
"Zatím můžeme konstatovat čistě jednu věc. Že Bůh ukázal, že je
skutečně, že je mezi námi, že kněz musí si být vědom svého posvátného
úřadu, že právě při slovech ,zde je ve stvatostánku´ dal Bůh vychýlením
svatého kříže souhlas, že je to pravda. Je to pro náš kostelíček veliká
milost Boží, kterou si Bůh vyvolil. Hlavně, aby si každý dal do pořádku
své srdce a duši, a pak se nemusí báti ani zlého."
Z rozhovoru P. Pavla Zahradníčka OMI s M. Doležalem.
Znovu připomínám nocý dokument o P. Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli - tady.
A skvělý lońský dokument Mrtvolu sprovoďte ze světa - tady.
A skvělý lońský dokument Mrtvolu sprovoďte ze světa - tady.
Více informací také tady joseftoufar.cz
Děkuji za tuto vzpomínku. Právě dnes jsem si shodou okolností koupila Doležalovu knihu o Toufarovi "Jako bychom dnes zemřít měli" a ani mi nedošlo, že je jedenáctého...
OdpovědětVymazat