úterý 24. července 2018

...je to jízda



Je to jízda. Nejen ty prázdniny. 
Celý to mateřství je jízda. Šílená a zároveň krásná. 

Už šestý rok jsem s dětma doma.
Stihla jsem pracovat vlastně jen jeden rok po škole. 
Během toho roku jsme si našli Skřítka
a chvíli po tom přišla na svět malá Skřítková. 
Nevím, jaké to je být na “dovolené” jen s jedním miminkem.
Vlítla jsem do toho najednou se dvěma. 

Vždycky jsem toužila mít čtyři děti. Tři svoje a jedno přijmout mezi ně. 
Je pro mě velkým požehnáním, že jsme se s Martinem našli
 a chtěli do toho jít spolu. 
Osud nám trochu převrátil pořadí.
Ale mám to, po čem jsem vždycky toužila.
 Rodinu a domov. To je moje kariéra. 

Momentálně jsou tři přesně ten počet,
abych se nezbláznila.
 I když často říkám, že jsem jednou nohou v blázinci. 
Vždycky jsem si totiž myslela,
že rozhodně já nebudu ta matka, která křičí,
 je vzteklá a skřípe zubama. A jsem. 

Vždycky jsem si myslela, že s respektem a porozuměním 
se dá s dětmi skoro na všem domluvit. A nedá. Mají svou hlavu. 
A hlavně Skřítkovu “výchovu”. 
Jsou divoký, bez zábran. 
Ukočírovat celou tu smečku mě stojí hodně sil a trpělivosti. 
Pořád mě učí. 

I když každý večer na pokraji sil doufám, že brzy usnou, 
nepřestávám Bohu děkovat. Protože tohle je ten největší DAR.

12 komentářů:

  1. Syroovko, to je jedno z nejkrásnějších vyznání životu, které jsem kdy četla. Je v něm hromada lásky a také upřímnosti. Fandím a celé rodince přeji další krásné bytí spolu. A.

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, díky za svědectví. Mám to stejně, jen mám tedy ty 3 (podobně staré) všechny vlastní (sama jsem měla takhle 2 "sourozence" přijaté a po těch letech a ne šťastných koncích nemám odvahu do toho taky jít). Jsem doma už 8 let, taky jsem pracovala krátce a vlastně nikdy v oboru. A je to jízda. Byla a bude. Taky křičím a jsem vzteklá, ale zároveň zažíváme spoustu krásných věcí. Už i náš nejmladší půjde v září na pár hodin denně do školky a já hledím vstříc světlým zítřkům, že bude třeba o kapku víc času... na knížky, na přípravu různých her a vylomenin, na duchovní vzdělávání. Máš můj obdiv! Martina

    OdpovědětVymazat
  3. Verim, ze to musi byt misty boj, ten za to ale urcite stoji. Vypada jako stastna a bajecna rodinka:-). Nejmensi prdolku jsem dlouho nevidela, roste jako z vody!!! M.

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, přesně jste to nazvala DAR. Bohužel, tenhle dar je dnes mnoha lidem odepřen, nebo po mnoha letech vymodlen. Jistě Vás výchova stojí hodně sil, ani nemohu posoudit, děti mám "jen" dvě. Moc Vás obdivuji a přeji co nejvíce zdraví a radosti.

    OdpovědětVymazat
  5. Tři nebo čtyři, na tom nezáleží. Děti (a vlastně všechno) nejsou ani tak o počtu, jako o kvalitě. Stejně jako chůze není o délce kroku, ale o správnosti směru. A vy bezpochyby kráčíte tím správným směrem. Držím palce a přeji hlavně dostatek energie na další dobrodružství! :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Také na děti křičím.
    Necítím se potom dobře, ale občas to jinak nejde.
    Miluji své děti až k zbláznění, dala bych za ně život.
    A křičím proto, že mi na nich záleží. Dokonce už jsme o tom společně doma mluvili,
    že mě to křičení mrzí, ale někdy je to silnější, než já.
    Ještě nám někdy olej do ohně přilije puberta šestnáctileté a už to "lítá".
    Beztak jsou děti jediným smysluplným počinem, co může člověk v životě udělat.

    Pevné nervy a hodně nadhledu přeje.

    Lucie B.

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, jste úžasná žena a vedete děti správným směrem.
    Krásné prázdniny. Lenka B.

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, zažívám každičký den to stejné. Občas myslím, že už to nevydržím ani hodinu, ale pak se z toho vyspím a jízda pokračuje. Po absolutním vyčerpání zažijeme prima chvilku při hraní karet, zasmějeme se, vyslechneme nějakou skvostnou hlášku jakou umí vykouzlit pouze děti a jsem opět na lopatkách. Rozhodnutá vydržet všechno. Po tísící odpustit. Uvěřit, že tím projdeme a na konci cesty si s ohlédnutím budu moct říct, že to byla parádní a napínavá jízda. Jízda s dobrým konce. Marti, přeji Vám všem, celé úžasné a krásné rodince, ať Vás Boží milost nikdy neopouští a ať vždy v Boží lásce a dobrotě naleznete dostatek sil a vzájemné důvěry k překonání jakékoli překážky. Jste skvělí! Moc děkuji za to upřímné sdílení. Je opravdu povzbuzující vědět, že ten "blázinec" není jen u nás :). Váš blog je jedním z mých nejoblíbenějších. Vaše moudrost, nezdolnost, upřímnost, laskavost, dobrota a srovnané hodnoty mi už mnohokrát dodaly obrovskou naději a sílu. Mějte se báječně!

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně napsáno. Mluvíte mi z duše,i když mám jenom jedno dítě zatím se vsim Souhlasím. Děkuji každý den Bohu za tu mou malou dračici.
    Chtěla jsem Vám říct,ze jste úžasná bytost. Obdivuji Vás!!!!

    OdpovědětVymazat
  10. Je to jízda. Mám jen dvě, tři bych ráda, uvidíme... Občas křičím, občas mám sílu jenom prosit, občas i děkovat. A taky se mi nedaří na všem domlouvat, i když o tom mám načteno x knih, naposloucháno x videí a fakt se snažím. Mimochodem - moc pěkná fotka. Přeju Vám příjemnou jízdu!

    OdpovědětVymazat
  11. Presne tak. Chtela jsem 4 deti, ale 3 jsou momentalne muj strop 😀

    OdpovědětVymazat