středa 28. února 2018

...střípky z ráje



Už jsem v to ani nedoufala, přes všechny ty bacily, který na nás od podzima útočily.
Ale zázraky se dějí a my si užili zimního ráje Šumavského.
Odjížděli jsme a obě Skřítkové si vezly kašel (lehký). Tam do pár dnů zmizel.
Jako plno dalších neduh, který jsou po návratu zase zpátky.
Kdyby se tak dal ten čerstvý vzduch nasát do zásob.

Stejně tak to ticho. Klid. Duši i oku lahodící.
Už jsem se tady několikrát nad Šumavou rozplývala.
Ale čím jsem starší, tím víc to tam miluju.

Zpětně musím smeknout za všechny ty roky,
kdy jsme byli s bráškou malí a naši nás brali v zimě sem.
Na běžky. Už od chvíle, kdy jsme začali trochu líp chodit.

 "Co to bylo za nápad se třema dětma na hory?!"
To jsem první dny dost často utrousila směrem k Martinovi.
Protože hory, zima, sníh a děti, to je docela náročná kombinace.
Přehrabování se v nekonečných hromadách hadrů po rozbalení z tašek
v jednom malém pokojíčku, sušení a opětovné hledání suchých rukavic, čepic, spodků,
brejliček, krémíčků, křupek, vložek do sněhulí a do běžkařských bot. Vyhánění dětí
z hlubokého sněhu okamžitě po vylezení z chaty. Nekonečné oblíkání a svlékání...
To vyžaduje velkou dávku trpělivosti.

Jenže když pak vidíte, jak jsou fakt dobří.
Jak je to běžkování chytlo!
Jak Skřítkovi za pár letu už nebudu stačit.
Jak malá Skřítková po dvou letech,
kdy měla běžky jako dvouletá poprvé na nohou
 (a po pár metrech prohlásila, že je to lepší na chatě:),
je tak šikovná, že druhý den už skoro nepadá
a bez problémů ujede několikakilometrovou vzdálenost.
Když se sami dožadují a prosí, že chtějí na lyže.
Když pak s nimi hrdě svištím ve stopě.
To se dmu pýchou.

Vyhledávám stejná místa. Nasávám. Děkuju.
V duchu. Našim. Tam Nahoru. Nabírám do zásob.

Šumavo

12 komentářů:

  1. Ano souhlasím. Děkuji za krásné obrázky ze Šumavy.
    Stejná místa jsme objížděli v létě na kolech.
    Běžky u nás taky, manžel amatér závodník.
    Děti a zima nenapsala bych to lépe.
    Minulý týden jsme si tím taky prošli, ale stojí to za to.
    Sledovat jak dělají pokroky, jak je to baví.
    Mějte se M.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Martinko, to je krása...a děti jsou moc šikovné.-) Taky Šumavu milujeme , trávíme tam každé léto týden na kolech a taky dost víkendů. Šumava se nám dostala pod kůži a to nejen proto, že ji máme z Budějovic kousek...Krásné dny a díky za sdílení! Eva

    OdpovědětVymazat
  3. Dáte tip na ubytování? Děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se přidávám s prosbičkou na tip na ubytování jestli jste tedy nebyli u známých na chaloupce :-) Děkuji Andrea T.

      Vymazat
  4. Kouzlo.Nadhera.Take to tam miluji.Ten klid,tu energii.Deti kouzelne.Katka

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem moc ráda, že také někdo jezdí s dětmi na běžky. To je mi moc sympatické. Já mám běžky moc ráda a doufám, že příští rok také všichni vyrazíme na pořádné hory. Na Šumavě jsme byli na svatební cestě a moc rádi na to vzpomínáme. Je to takový nádherně melancholický kraj.
    Opravdu krásné fotky a moc Vám to všem sluší!

    OdpovědětVymazat
  6. Prostě krása....vy, děti, Šumava......Teď hlavně to zdraví a užívat vzpomínky....Hezký den všem.

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, krásné obrázky a moc šikovné dětičky! :) A souhlasím, Šumava je taky moje srdcová destinace... :)
    Mějte se krásně, Peťka :)

    OdpovědětVymazat
  8. Moc krasne! A hlavne me tesi, ze vidim male deti na bezkach. Take bych rada zacala s detmi trenovat, ale myslela jsem dodnes, ze jsou jeste moc male (cerstve 4 a 21 mesicu), ale jak vidno, ten starsi by uz klidne mohl. :-) Takze i diky za dodani odvahy to zkusit. A pridavam se: date tip na ubytovani s detmi? Bydleli jste pobliz stopy? Moc diky a trpelivost nam vsem! To nekonecne cpani do hadru, utirani nosu atd. je velka zkouska. :-) Lenka

    OdpovědětVymazat
  9. Martinko, díky za sdílení. Mám to stejně, stokrát si vysílená říkám, jestli to stojí za tu náročnost...a postoprvní si pak uvědomím, že stojí... že jim tím předáváme něco, co v nich pak zůstane a poroste dál, stejně jako to předali naši rodiče nám. Když pak vidím, jak to děti baví, jak chtějí pořád lyžovat, být venku, jak mají rády hory a jak jsou šikovné, jak se zlepšují každou půlhodinkou... tak to za to vyčerpání nad mokrými rukavicemi a plněním termosek stojí :-). A taky s každou další zimou vidím, že se blýská na lepší časy, když rostou a jsou jistější a soběstačnější...takže vydržme. Má to smysl. Jste borci! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Moc mě mrzí, že se už i na běžky musí dojíždět. Když jsem byla dítě, tak jsme vyjížděli od domu, teď už nemíváme sníh ani na bobování. Tak máme jen sjezdovky, nedovedu si představit, vybavovat všechny ještě vším potřebným na běžky a pak jít třeba třikrát za zimu. A tak Vám ty běžky závidím. (Myslím, že A. má moc dlouhé hůlky.) Hana

    OdpovědětVymazat