...nedělní

3. ledna 1926 se narodil v Rachově v Podkarpatské Rusi, na dnešní Ukrajině.

P. Ladislav Kubíček.

Vystudoval teologii a medicínu. Jako lékař působil na chirurgii, gynekologii, v porodnictví,
praktickém lékařství a psychiatrii. Základní vojenskou službu absolvoval u útvarů PTP. 

V roce 1959 byl odsouzen a za údajné podvrácení republiky. Pracoval v dolech a kamenoprůmyslu.

Od roku 1969 působil jako kněz v mnoha farnostech litoměřické diecéze. Docházel do věznic. Byl vyhledávaným exercitátorem - za totality vedl tajně duchovní cvičení, hlavně na své faře.

11. září 2004 byl v Třebenicích zavražděn.

Neklid světa se může přenést i na nás, jestliže svou víru prožíváme jen jako cosi citového.

Není pravda, že dnes každý musí být nervózní.

Je-li křesťan neklidný a nervózní, je to jeho hřích.
Jaký? Nevykonal, co měl vykonat - nešířil pokoj!

Nemusí nás být nadpoloviční většina, abychom měli převahu.

Světlo svítí bez ohledu na množství tmy kolem.

I jediná žárovka ve tmě svítí. Jsme solí a kvasem.

Nezáleží na množství, ale na kvalitě. Jsem klidný? Jsem vyrovnaný?

Jsem klidný jen někdy? Kdy, kým nebo čím se nechávám vykolejit?

Nevymlouvám se na povahu? Jak docílit, abych byl klidnější?

Abych měl takový náboj klidu, že bych ho mohl rozdávat?

Kvůli desítce spravedlivých chce Bůh dát světu svůj pokoj.

Kvůli desítce nespravedlivých mu ho naopak dát nemůže.

Ke které desítce patřím já?

KUBÍČEK, Ladislav. Oslovuji?: Na minutu s Ladislavem Kubíčkem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7195-178-0. 

Často se snažím myslet na P. Kubíčka a na jeho postoj k radosti, 

o které tak často ve svých knihách píše. 

Nedávám si předsevzetí do nového roku, nikdy jsem na to nebyla.

Ale myšlenky P. Kubíčka mi hodně pomáhají. I když je to někdy těžké.

Přijímat. A radovat se.