Cestou zpátky z Tater jsme odbočili z přímé trasy.
Protože malí Skřítci, jak známo, dlouho v autě sedět nevydrží.
A my tabletu a jiných promítacích zařízení do auta nemaje si často zpíváme.
A my tabletu a jiných promítacích zařízení do auta nemaje si často zpíváme.
Hodně nám pomáhá Svěrák s Uhlířem a jejich pohádkové operky.
A Malá Skřítková ještě kromě Karkulky miluje "Ej padá rosenka", od Blue Effectů.
Sama už zazpívá: "Spaly by moje očečka" a ostatní slova doplňuje. To zabírá i v největší krizi...
Nu a poprvé jsme odbočili na Velehrad.
V kostele zrovna probíhala svatba, proto jsme si ho prohlédli jen letmo.
Vše krásně čisté, upravené. Nejen uvnitř kostela, ale i všude okolo.
I když se nám moc líbilo, o hodně víc jsme pak byli bez dechu na druhém "duchovním místě".
A o tom příště.
Velehrad - místo, kam jezdím načerpat sílu....socha všechobímajícího Krista...posledně, když jsem kousek od ní seděla, šel kolem nějaký mladý hiphoper a poklekl a pokřižoval se....no a cukrárna, kde jsem jako doma...děkuju za fotky, právě dnes mi hodně pomohly...
OdpovědětVymazatOd nás je to kousek za humny:), krásné místo...
OdpovědětVymazat