...už je to více jak rok, co jsem se na nějaký čas zabydlela v Portugalsku...
a musím říct, že se mi po něm poslední dobou nějak zastesklo :).
Vzpomínám na město Porto,
jak na jeho lednové studené deštivé počasí, tak na horké a slunečné dny,
na úzké tmavé uličky, na sušící se prádlo snad ve všech oknech,
na vůni plísně a zatuchliny, která se do ulic dostávala z otevřených dveří domů...
na modré pokachlíčkované kostely s otevřenými zvonicemi...
byl to čas, kdy se lahev Portského dala koupit za 3 Eura...
čas skoro každodenních návštěv pastelárií,
které mě naučily být závislou nejen na výborném galau (káva s mlékem)
nebo maličkém a silném pingu, ale hlavně na dortících a pudinkových sladkostech...
byl to čas výletů do hor, ale i na dlouhé písčité pláže...
byl to čas naprosté svobody, kdy si člověk mohl nechat motat hlavu jen větrem od oceánu....
/cyklostezka v Lisabonu u řeky Tejo, pod mostem Ponte 25 de Abril/
Krása! Portugalsko je můj sen :)
OdpovědětVymazatTaky by ch si dala říct, voní to dobrodružstvím, dálkami a vůbec... krásné!
OdpovědětVymazat