úterý 1. ledna 2019

...Cesta domů


Diář na rok 2019.
Stejně jako vloni, předloni, předpředloni...
Už po šesté! (?!)  Cesta domů.

Od českého papírnictví papelote:
Spolupráce s domácím hospicem Cesta domů vyústila již po šesté v návrh diáře na jeho podporu. Také letos je diář protkám úryvky z knih, které Cesta domů vydává. A jeden z nich se stal i východiskem pro celkový koncept nového vydání. V duchu citátu: Smrt je tajemství a porozumět jí je stejně těžké jako chytit úhoře holýma rukama, je hebký povrch diáře pokryt jemným metalickým sítotiskem plynoucí řeky či času, v jehož vlnách plují naše životy vstříc Sargasovému moři.
ilustrace Hana Šradějová

Cesta domů provází lidi na konci života: provozuje domácí hospice, 
který poskytuje odbornou péči umírajícím lidem a jejich pečujícím blízkým.
Zároveň se snaží přispívat ke společenským změnám 
umožňujícím zlepšení péče o umírající lidi v naší zemi.
/Cesta domů/

Více o Cestě domů najdete tady.
Diář, který může provoz domacích hospiců alespoň trošku podpořit najdete tady.

Zkušenosti s umírajícími jsou jedny z nejcenějších zážitků zdravotníků, 
jestliže pomohli nemocnému hezky umřít.
Smrt není záležitostí vteřiny, ale proces trvající několik minut.
Moci asistovat při smrti člověka je výsadou a povinností pomáhat nejen tělu, ale i duši.
Ve chvíli, kdy selhává resuscitace a zdravotníci rezignují, 
boj o duši právě vrcholí! Jde o všechno.
Denně umírají lidé na smrt nepřipravení, například při autonehodách.
Účast křesťana a jeho modlitba je tam tím víc důležitá.
Pomáhat blížnímu dobře umřít, dobře zahrát vrcholný akord 
je největší dobrý skutek, který lze udělat. 
Je to obšťastňující zážitek. Ono se nám to vrátí.
I my budeme jednou umírat. Možná nám pak víc pomohou ti,
kterým jsme pomohli my, než naši vyděšení příbuzní.
Je jistě dobré, mohou-li být u umírajícího jeho nejbližší.
Ti se ale většinou bojí smrti víc než on sám.
Je nutné předem vychovávat, aby si uvědomili,
že tu jde o něco velikého a jejich přítomnost je důležitá.
 (dlouholetý přítel M. Svatošové - zakladatelky hospiců v ČR)

Ježíšek mi přinesl knihu rozhovorů s Marií Svatošovou "Neboj se vrátit domů".
Mám v plánu se do ní pustit co nejdříve. Určitě tady o ni napíšu.

1 komentář:

  1. Diář sice nevlastním, ale jako každý rok už u nás visí rodinný kalendář Cesty domů. Je rozdělený přesně na pět políček, což nám vyhovuje, rodinné kalendáře často počítají jen se čtyřmi členy rodiny a i ty nádherné obrázky stojí za to. A že jdou peníze na domácí hospic, je navíc příjemný bonus. Hana

    OdpovědětVymazat