"Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí."

Ten odznak, který nosím na klopě, nese citát Václava Havla:

"Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí."

A je to tak.

Jsme součástí úkolu, který je delší, než rozpětí lidského života.

Prožíváme zázrak bytí a pokud za něco stojíme, našim zadáním je abychom vytvořili díla, která nás přetrvají. Díla, ze kterých budou čerpat naši vnuci a pravnuci, až zde za dalších sto let se znovu setkají. 

Dobro je jiskřivé, kreativní. Dobro je barevné a schopné sebeironie.

Zatímco všichni diktátoři a malí byli a jsou vždycky stejní.

Smrtelně vážní, ješitní, nenávistní a mstiví.

A čím je jejich dějinný význam menší, tím hůř.

Je vlastností zla, že se přifukuje a tváří se jako důležitější, než ve skutečnosti je.

Za dalších sto let, až zde naši vnuci budou znovu shromážděni na Václavském náměstí si už nikdo nebude pamatovat jméno současného prezidenta. Ani jeho slova, ani jeho činy. A on to ví.

Naopak za sto let se bude stále číst Moc bezmocných a Slovo o slově, protože ty texty Václava Havla jsou nadčasové. Budou se zpívat písně Karla Kryla, číst Jirousovy Labutí písně a stále se bude hrát Novosvětská. 

A to je moje prosba či přání. Abyste zejména vy mladí lidé s určitou pokorou, ale přece, přijali vlastní velikost. Nezabývali se pěnou dní, nýbrž na to místě, kde jste, tvořili díla, která vás přetrvají. 

Chci vzkázat mladým zde na tomto náměstí, ale také celé generaci mladých v naší zemi, že vstupujete do nelehkého údobí a my vám předávám naši zemi se vším, co jsme udělali dobře a se vším, co jsme udělali špatně. S nadějí, že to dobré rozvinete a že to špatné napravíte. 

A jako se v hodinách dějepisu učíte, jak naši prarodiče prošli nelehkými padesátými lety, naši rodiče stejně těžkými sedmdesátými lety, moje generace sametovou revolucí a roky po ní, tak se jednou děti ve škole budou učit o tom, co uděláte vy. A buďte lepší, než jsme byli my.

Vezměte si z naší zkušenosti to dobré. Pokud se moje generace něco naučila, pak to, že pravda a láska sice zvítězí, ale nikoliv samospádem a nezvítězí svou vlastní vahou, nýbrž potřebuje vaše ruce, aby se prosadily. Jinak se prosadí lež a nenávist. 

Věřím ve vaši touhu po dobru. Věřím ve vaše nadšení. Věřím ve vaši kreativitu.

Věřím, že využijete do poslední vteřiny čas, který je vám dán.

Přeji vám, ať jsou ve vás všechny dobré vlastnosti českého národa. 

A ať je v každém z vás nejen rozum, nýbrž i ta jiskřička bláznovství.

Nebojte se ničeho. Přeji vám všem mladým, až se za dalších sto let zde naši potomci znovu setkají, ať se dívají na vaši generaci s vděčností. A přeji nám všem, mladým i starším, havlovskou radostnou spoluúčast na zázraku bytí. Věřím, že život není ani biologický fakt, ani náhoda, nýbrž dar. 

A ať se vám všem hezky tančí na zemi.

Marek Orko Vácha

Oslava 100. let republiky na Václavském náměstí 28. října 2018

Děkuji za ta slova.

To Orkovo "ničeho se nebojte" mi tolik pomáhá...