Bílé kravky pod jeřáby,
rudé šípky v oblaku.
Mlha nad cestami vábí
v útočiště zázraků.
Hořící nať nachem plane,
Krista krále zahřívá.
Žezla krásy nevídané,
veliká a zářivá.
Starci z nebes vbodávají
pruty slunce do hlíny.
Věku budoucího taji
zachvěli se hlubiny.
Zachvěly se, zašeptaly.
Zazářila stigmata
Kristu, živé země králi,
světla v krvi rozžatá.
Bohuslav Reynek
...
...krása čirá, děkuji jarka
OdpovědětVymazatpoezie... pro mysl i ducha. Děkuji!Ivana
OdpovědětVymazatUž jsem se bála, že jste skončilo s blogem. To by byla škoda! Mám to tu moc ráda, často nahlížím pro pozitivní naladění :) Martina
OdpovědětVymazatPřidávám se, taky by mi bylo líto, kdyby to tu skončilo. Dnes píše blogy kde kdo, ale takovýto je hodně málo, inspirujících k něčemu hlubšímu.
OdpovědětVymazatDíky za nádhernou poezii, a připojím se, nekonči s blogem, rád si tady čtu
OdpovědětVymazatPavel