čtvrtek 23. února 2017

...ještě jednou leden


Nestíhám vkládat jednotlivé příspěvky. Tak rychle takový lednový mišmaš.
V hlavě by toho bylo hodně, s čím bych se chtěla podělit. Tak snad časem.
 Už jsme si s Marunkou  zajeli jakštakš nějaký režim. Dopoledne když chvíli spinká, tak s malou Skřítkovou stihneme uvařit, než dorazí Skřítek ze školy a tatínek z práce na oběd. Pak rychle poklidit. Ven. A pak zase kolotoč kolem žrádla a prádla:-D. Ale zvládla jsem ušít tři košíčky pro Verunku k narozeninám, což byl úplný zázrak. (Helenko, na polštářek pořád myslím! Bude:)!
Nestíhám dokonce ani nakukovat na mé oblíbené blogy. Alespoň nemám výčitky, že nic nestíhám... Když pak vidím, kolik toho ostatní stíhají vytvořit (i při stejném a vyšším počtu dětí :-D). Ale trochu se mi stýská. Doufám, že si ten čas časem nějak líp sedne a já stihnu zase nakukovat.
Rozháčkovaná deka pro Marunku od loňského jara stále čeká...
Skřítek také donesl krásně vysvědčení - s vyznamenáním. Teta Evička a strejda Honzík ho vyvezli na stěnu, tak konečně vyzkoušel podsedák, který dostal od Ježíška.
A akcí měsíce byl myslivecký ples, na který jsem se těšila. Hlavně na ty moje holky!
Počítala jsem s tím, že nás Marunka nechá plesat maximálně hodinu. Ale krásně to s babičkou zvládly a my s tátou mohli domů až po půlnoci.

Mářa 3. měsíce
Často a nahlas se směje. Chce se pořád nosit a chovat.
Šátek se jí už tolik nezamlouvá, ale má smůlu. Občas musíme trénovat na jarní výlety.
Usne jen v houpačce nebo venku v kočárku. Ale kočárek nesmí dlouho stát, to se pak křikem dožaduje jízdy. Zkoumá si ručičky, hraje si s nimi. Ráda si hraje pod hrazdičkou.
Má ráda kontrastní černobílé hračky - pískací polštářek od Petrušky, knížku zvířátek od Verunky, stejně tak jí baví naše černobílé polštáře v obýváku. Nádherně pase koně.
Už od druhého měsíce. Koupe se v kýblu. Zkoumá při tom nožky.
Přes den usíná a spí nepravidelně. V noci se kojí ve spánku.
Konečně přestalo bolení bříška. Asi je to opravdu tak, jak říkala moje PA.
Že některá miminka celý první tři měsíce propláčou, ať jíte co jíte...
U Aničky to bylo úplně stejné. Žádné kapičky nepomáhaly,
ani litry fenyklového čaje, který jsem pila.

8 komentářů:

  1. Dobrý den Martino, teprve nedávno jsem objevila Váš blog. Musím říct, že jsem ho s nadšením přečetla celý jako knihu. Umíte krásně psát, vyprávět a stíháte toho opravdu hodně. Vždy se moc těším na další zážitky a pokroky Vašich nádherných Skřítků. Přeji krásné dny. Renata P.

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný den,
    pro mě jste naprosto obdivuhodná... kolik toho zvládáte se třemi dětmi... :) Mařenka má krásné hračky a momentálně čteme stejnou knihu... :)
    Mějte se všichni moc krásně a hlavně zdravíčko!
    Peťka :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásně prožitý měsíc. Budiž Vám útěchou, že já (jako maminka "jen" dvou malých pokladů) jsem neseděla u šicího stroje ani nepamatuju. Důvodem jsou i malé prostory a stále větší neposednost naší mladší ratolesti. (Je nebezpečné ji nemít 100% pod dozorem:-)). Moc ráda se kochám Vašimi krásnými fotkami a přeju co nejvíc radosti z malých každodenních věcí.

    OdpovědětVymazat
  4. Uzasne - rekla bych: reklama na akcni maminku - stihne uspavat a delat doprovod na bezkach v jednom, vyucovat /to ta cisla atd./, pect a varit, sit!!! a jeste plesat. A k tomu vsemu s usmevem a v takove kondici. Ja tleskam a jen tak dal.

    OdpovědětVymazat
  5. :-))) krásný měsíc:-))) ta horolezecká stěna je kde? To by si mí kluci zařádili...na plese vám to všem moc slušelo:-))) a dítka jsou nádherná:-))) mějte se hezky :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den,
    Váš blog čtu velice ráda, zvláště také proto že jste z kraje kousek od nás a já se inspiruji na výlety :-).
    Protože čekáme druhátko :-), chtěla bych se zeptat od kud je ta nadherná kontrastní černobílá kniha zvířátek, dá se to někde koupit? Předem děkuji za radu.
    Pěkný den Milada

    OdpovědětVymazat