pátek 1. července 2016

...je to tu znovu


 Pár týdnů jsem si užívala "normálního" těhotenství.
Placenta se posunula nahoru, přestalo hrozit krvácení.
Lékaři mě ujišťovali, že by tentokrát předčasný porod hrozit neměl.
Spíš mám prý znovu počítat ke konci s vysokým tlakem, to že se opakuje častěji.
Snažila jsem se nemyslet na žádné komplikace, těšit se na přirozený porod a užívat každého dne. 
Z knihovny mi Martin donesl knihy od známého chirurga a porodníka Michela Odenta.
Začala jsem vařit, občas něco upekla, poklidila. Na krátké procházky vyrazila...
A bylo mi tak báječně! 

Jenže ouha. Minulý týden kontrola, velký ultrazvuk. 
Znovu nařízen klidový režim. Čípek se zkracuje, začalo tvrdnout břicho.
Nasazeny vysoké dávky magnesia. Jsou tu znovu obavy a semínka pochybností.
Strach z toho, že se to zhorší a budu muset do nemocnice. Strach z předčasného porodu.
Po pár dnech klidu jako by mi duši zase někdo srazil k zemi. Do října je tak daleko...
Je to náročný, to ležení. Ukočírovat oba Skřítky z gauče je někdy nad moje síly.
Nejnáročnější je to ovšem na hlavu. Snažím se být v klidu.
Někdy ale musím dýchat hodně zhluboka.

Znovu Vás proto moc prosím o podporu a přímluvy.
Hodně z Vás mi už pomohlo na začátku...
Zrovna dnes přiletěl poštou andílek.
Děkuju.
♥ 


60 komentářů:

  1. Martinko, asi je období zkoušek... Vydržte, myslím na vás všechny! P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ♥ Díky Peti! Ať je taky brzo lépe!

      Vymazat
  2. Martinko, myslím na Vás, přeju aby se vše uklidnilo a bylo Vám dobře.
    S láskou Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Martinko,
    také moc držím palečky a posílám mnoho energie a nejmenšímu skřítkovi velké objetí!
    Vím, je to náročné hlavně psychicky, ale je to jen na dobu určitou / pár dlouhých měsíců/.
    Ale stojí to za to všechno!
    Martinko,zkus místo hlavy zaměstnat víc ruce - háčkování, pletení,knížky, audioknížky,filmy,...cokoliv co tě přivede na jiné myšlenky !
    Věřím, že vše je a bude v pořádku, prostě musí!
    P.S. Já jsem 4 měsíce po gynekologické operaci,zatím nejhorší zážitek, a také minulý týden rána, opět je něco špatně :-o
    Čeká mě za 14 dnů další vyšetření, ultrazvuk, obavy, strach, bezmoc,...léto začíná, ...vždyť ti to nemusím psát, hlava plná myšlenek,...ale nechci sobě ani rodině kazit letní dny a tak se snažím každý den znovu a znovu !

    OdpovědětVymazat
  4. Opatruj se, sama jsem to zažila, bylo to hodně krušné a dobře to dopadlo a s Boží pomocí to také snad bude dobré. Každý krušný den, snad z těch 80 dnů strávených v nemocnici jsem, dle rad švagra, za někoho obětovala a šlo to o něco lépe. Držím palce. Slávka

    OdpovědětVymazat
  5. Vydrž! Odpočívej, nech se obletovat, buď v klidu. Dopadne to výborně. (A říjen je za rohem, víš přece, jak prázdniny vždycky rychle utečou.)

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem tak ráda, že jsme v tom ležení spolu! Já ležím "jen" dva týdny a už přestávám moct, mám úplně stejné potíže a termín taky už v říjnu... Držím Vám pěsti a Vy prosím mně.... iva

    OdpovědětVymazat
  7. Maarti držím palečky. Jak říkala moje babička "Koho pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje" a taky mi vždy říkala "bez strachu a bolesti, nemůže být radosti" Toho jsem se vždy držela a vždy to dobře dopadlo, jen nezdtrácet víru a naději.

    OdpovědětVymazat
  8. Martino,

    také jsem měla v těhotenství problémy, začalo mi břicho tvrdnout v pátém měsíci, zavřeli mě do nemocnice, ale dcera se udržela a vydržela, myslím, že i u Vás to dopadne dobře, věřím tomu. :-) Možná se už miminko těší za sestřičkou a bráškou :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Jo a držím palečky. :-)

    Martina

    OdpovědětVymazat
  10. Martinko, přimlouvat se budu. Jsou to ale zkoušky, co? Dopadne to dobře. Musí. Jen ty nejkrásnější chvíle v životě mají někdy trnitou cestu, ale jak se říká: "i cesta může být cíl". Nebojte, věřte, jste zrovna na cestě k zázraku, k tomu největšímu daru. Ušli jste spolu už veliký kus a moc Vám to Marti sluší. Nedivím se, že se Vaše mimi už těší, až uvidí mámu. Vždyť je úžasná a jedinečná. Tak kdo by se mu divil. Vysvětlujte mu to, domlouvejte, chlácholte ho. Vydržte, ležte, odpočívejte. Váš další Skříteček bude báječný a až ho budete držet v náruči, prozáří Vám svět a na všechny těžkosti rychle zapomenete. Bůh Vás miluje, neopouští, cítím to. Modlím se a džím pěsti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bez nich to asi nejde...Děkuju!

      Vymazat
  11. Zaklekáme!!!!! Moc na tebe myslím, nohy křížem a děti k babičkám na prázdniny 😉. Pac a pusu bez rámusu.

    OdpovědětVymazat
  12. Marti, myslím na Tebe, na vás... ♥

    OdpovědětVymazat
  13. Mnoho sil to všechno zvládnout.

    OdpovědětVymazat
  14. Martinko, myslím na vás. Taky jsem to u prostřední tak měla. Dopadne to dobře, jen se nestresovat a nohy nahoře, já měla i postel podloženou, aby se nic nepodcenilo. Lékaři vždycky připravují na tu horší variantu. Vím, že se to lehko řekne, ale ono to rychle uteče a pak, už se takový klid a relax nikdy nevrátí. Když člověk chce vždycky to co nemá. Pamatuji si ty muka a výčitky, kdy jsem musela ležet a do toho jsme ještě stavěli svépomocí dům. Myslím na vás ♥

    OdpovědětVymazat
  15. Také přeji hodně klidu a pohody a vydržet, co nejdéle :-)) Musím říct, že já měla vždycky opačný problém, nééé a nééé se otvírat u třetí dcery mi moc hodný pan primář řekl, že to vidí na vánoce a je to už skoro 14 let :-)), za 14 dní!

    OdpovědětVymazat
  16. Myslíme. Trochu jsme to teď flákali. Držte se!

    OdpovědětVymazat
  17. Budu na Vás myslet. Podle toho co čtu, jste skvělá ženská. Vaše děti vědí, že je mámě ouvej, tak Vám budou pomáhat to všechno zvládnout. Nejste na to sama. Obdivuju Vaši energii. Cítím, že jste dobrý člověk. Věřím. Katka

    OdpovědětVymazat
  18. Vždyť je srpen za dveřmi a pak už je září...Dokonce jsem začala myslet na Vánoce.Tady běhá také např. jedna s velkým šíjovým projasněním a jedna, která měla pro změnu moc plodové vody-asi chtěla-doteď ráda plave, bazén se zdál být zřejmě malý, tak něco ještě připustila. Vůbec si nepřipouštím, že za rok už budete pojídat zeleninu k mléku od maminky-pěkné léto, zaplašit starosti...

    OdpovědětVymazat
  19. Ach, držte se oba dva! Moc na vás pořád myslíme. Vím, jaké to je. S Mariánkou jsem měla klidový režim od 4.měsíce a pořád mi hrozili buď potratem či předčasným porodem ... a vydržela :) Nejhorší to bylo s tou "hlavou"... přišla jsem si k ničemu. Moc držím palce ať je brzy lépe!

    OdpovědětVymazat
  20. Martí, mrknete na devaterokviti.com
    Prodávají tam aromaterapeutickou péči a mají tam tokolyticky olej na bříško, mohl by pomoci.

    OdpovědětVymazat
  21. Myslím na vás a hlavně nohy nahoru a snažit se odpočívat. Moc Božího požehnání.

    OdpovědětVymazat
  22. Marti, co ještě ke všem těm komentářům přidat... ke sv. Norbertovi se modlím i za Vás. Posílám velké objetí a Skřítkovi pochvalu, jak príma a šikovný kluk to je.

    OdpovědětVymazat
  23. Marti, myslím na Vás a maličké. Věřím, že to bude dobré :-)

    OdpovědětVymazat
  24. Podpora i od nás, Marti. Ať je dobře. ♥

    OdpovědětVymazat
  25. Stejně je to zvláštní. Cizí paní, kterou znám pouze přes řádky virtuálního světa, je mi často blíž než většina mých přátel. Asi pro ty krásný fotky, pro ty řádky, v nichž je mnoho krásného, moudrého a čistého, co mě vždycky něčím obohatí...
    Myslím moc, nejen v modlitbě... Držte se, všichni!

    OdpovědětVymazat
  26. Pevně věřím, že bude vše dobré :-) Držte se! Já držím všechny palce...říjen je tu za "chvilku", už zlátne na polích obilí, co nevidět vyjedou kombajny, léto bude pomalu končit a říjen je tu co nevidět :-) Jste úžasná a zvládnete to.

    OdpovědětVymazat
  27. Taky moc moc držím pěsti! Myslím na vás dva :), ať to utíká do října.

    OdpovědětVymazat
  28. Hodně sil a Pokoj... Často si na Vás vzpomenu... Jedna má přítelkyně měla velmi špatné prognózy a podobné problémy jako Vy... Stále se opakující krvácení, zkracující se čípek a opakující se tvrdnutí břicha... Nakonec dcerku donosila bez problémů, ikdyž strávila skoro celé těhotenství v posteli...

    OdpovědětVymazat
  29. Velmi rada citam tvoj blog a tymto príspevkom rozumiem az moc dobre. Ja som mala termin v novembri a v juli ma pripravovali na predcasny porod. Skrateny krcok, otvaranie, tvrdnutie brucha, placenta pod hlavickou malého, proste to vsetko co prezivas vratane pobytu v nemocnici. Kazdy dalsi tyzden bol uspech. Nakoniec som porodila normalne, prirodzene. Neviem akym zázrakom ale krcok na konci tehotenstva dorastol, placenta sa premiestnila a ja spominam na porod ako na krasny zazitok. Verim ze to tak bude aj u teba. Ked uz budes moct a budes po 37 tyzdni tehu kedy je babtko donosene vrelo odporucam cvicit s balonikom aniball alebo epino. Neviem ci to poznas. Pozdravujem Lubka

    OdpovědětVymazat