čtvrtek 9. června 2016

...


Naši Skřítci.
Milují se a mají jeden druhého.
Ale spolu jsou jako neřízená střela.
Díky velkému bráškovi Skřítková není žádná zakřiknutá holčička.
Ale dáma, co si umí hlasitě dupnout. Každý den má u něj školu divokosti. 
Větší Skřítek byl na minulý víkend na výletě. Celý den jsme zůstali jen tři.
Byl klid, ticho. Ale taková nuda! Neměnila bych ani za nic.

První dvě fotky jsou ze začátku dubna, když jsme Skřítkům svěřili tajemství.
Tajemství o malém miminku v bříšku. Musela jsem si je vyfotit.
Jak moc mě jejich reakce dojala. A dojímám se pořád.
Když se ptají, jak už je miminko velké. 
Když řeší, co jím a jestli to miminku chutná.
Když mě hlídají, že nesmím nic zvedat. Když mi hladí bříško.
Když mě Skřítková kreslí s velkým bříškem a miminkem uvnitř.
 Když se hádají, jestli to bude kluk nebo holčička.

Větší Skřítek hned druhý den po tom, co jsme jim novinu řekli, po příchodu ze školy:
"Mami, už víš, jak se bude to miminko jmenovat?
Já už jsem to vymyslel - Vinetů nebo Miláček!"

Každý večer před spaním se za miminko přimlouváme.
Znají už všechny patrony - ochránce těhotných maminek. 
Jsem šťastná. Věřím, že i díky Vaší podpoře "na dálku".


A aby to nevypadlo tak idylicky...
Věřte mi, že každý den se nejmíň pětkrát hlasitě rozčílím.
Každý den nejmíň desetkrát skřípu zubama.
Každý den se najde chvilka, kdy si připadám jako matka úplně neschopná.
Každý den si říkám, jak by se mi hodil jejich odpolední spánek nebo alespoň siesta.
Každý den si dávám předsevzetí, že nesmím usnout při uspávání
a většinou odpadnu už v osm večer a spím až do rána...

A ještě pár perliček z posledních dní.
V pondělí se mi Skřítek na zahradě ztratil z dohledu. Občas se takhle 
hrabe po kůlničkách. Ale pak nás po delší době zarazil divný zvuk.
A on to sám a vesele sekal sekyrkou dříví. 
Uf. Zabavení sekyrky.
V úterý se Skřítková koupala ve vaničce. Skřítek trénoval střelbu z luku na terč.
 Z dostatečné vzdálenosti od Skřítkové. S několiksetkrát opakovanými pokyny,
že střílet může jen daleko do zahrady, kde nikdo není nebo na terč. Na pár minutek
jsem nakoukla do knížky. A jen co zvednu oči, vidím jak jeden šíp těsně minul Skřítkové oko. 
Druhé uff. A zabavení všeho střílecího.
Ve středu po obědě jsem se těšila na chvilku klidu. Pohádku nechtěli. Že si budou hrát.
Zalezli do pokojíčku a byl chviličku klid. Pak ale slyším řev Skřítkové a něco o reflexech
(díky doktorce Plyšákové, oblíbenkyni malé Skřítkové je u nás častá hra na doktora...).
Vlítnu do pokojíčku, zjistit co se děje. A Skřítek zkouší na Skřítkové patelární reflex.
Doopravdickým kladívkem! Které nevím, jak zvládli vytáhnout, abych si toho nevšimla.
Třetí ufff! A zabavení kladiva.

Ale jinak je u nás docela klid.
Dneska zatím nic...:)

14 komentářů:

  1. :-D Pobavila jsem se nad tím co všechno děti dokáží přichystat ;-) Neskutečně to letí! Nedávno jste si přivezli skřítka domů, pak přibila skřítková a teď je z ní slečna a na cestě je třetí skřítek... :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné postřehy, Martí. Skřítkové jsou skvělá dvojka:-)
    Myslím, že neschopná matka si připadáme občas, tedy denně, asi všechny. Já často i jako neschopná učitelka. Vysávání energie na dvou frontách. A co Ti závidím je ten spánek. Opatruj se. M

    OdpovědětVymazat
  3. Jste vsichni uzasni, ted uz jen prezit ty detske hratky:-). Kolikrat si rikam, ze chybelo fakt malo a co by se mohlo stat...radeji nedomyslet.... Ai to k detstvi patri, bohuzel, nebo bohudik? M.

    OdpovědětVymazat
  4. Neskutečná dvojka. Po přečtení první poloviny jsem nechápavě žasnul nad tím, jaká je u vás pohoda.
    Po přečtení druhé poloviny jsem dodal čtvrté "Uffff" a hned nato "Nejsme v tom sami!" :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Nedávno měly naše děti období,kdy jsem říkala, že už mě nedojímají ani když spí... :-) Zpětně nechápu, že my všechno přežili, protože nás rodiče vypustili a nevěděli nic :-). Hana M.

    OdpovědětVymazat
  6. Čo je lepšie?
    Podozrivé ticho, alebo prehľadný rev? Však?
    Ani jedno, ani druhé a je to nepretržité aj u mojich dospelých...neviem či mám o tom písať písať v tejto podobe ako to aktuálne prebieha...a ľudia si myslia, že len prerábam, ale ja budujem, lebo verím a odolávam...
    Milo je na jednej strane úspešne ,,vo svete,,...v škole aj brigáduje cez kaučing, ale doma má ,,ukážkové,, poruchové akcie...
    Malí sú pre seba stvorení, aj u našej poslednej dvojky Milo a Dot to tak bolo a často som nad tým uvažovala, ako ju dobrý Boh utváral vzhľadom na Mila...:-)))
    Že sa ti darí mi dáva veľkú silu odolávať v kríži s malým...

    OdpovědětVymazat
  7. I tak se všemi starostmi... jste krásná rodina :) Ani nepotřebuju být těhotná a dojímám se taky, hlavně nad otázkami k miminku a nad jmény, která skřítek vymyslel ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Diky, Marti, za uprimna slova. Mohla bych se pod to take podepsat. 😂

    OdpovědětVymazat
  9. já jsem taky hrozně často neschopná matka. moc vám přeju miminečko a těším se co to bude!doufám, že se někdy zase potkáme!:)

    OdpovědětVymazat
  10. Nedalo mi to. Ač jsem do teď jen potichu nakukovala, musím reagovat. Skřítci jsou úžasní :-) Dojali mě, aby mě pak zase honem rychle vrátili do reality:-) Tak ať jim těšení a pak i láska k miminku vydrží! Bude to správně silná trojka :-)

    OdpovědětVymazat
  11. ten patelární reflex, ten mě dostal:-))))))))♥

    OdpovědětVymazat
  12. Jsou skvělí! Jste skvělí... :-)

    OdpovědětVymazat