pondělí 5. října 2015

...setkávání


Naše společná. 
Není to tak dávno, co jsme jezdily jen my holky.
Z let studijních jsme rázem někde úplně jinde...
Ale pořád nás to táhne k sobě.

Alespoň párkrát do roka je nutnost se vidět.
Vzpomínat. Sdílet časy minulé, současné a plánovat časy budoucí.
 Tentokrát bylo naše setkání krkonošské. Sešlo se nás sedm z osmi.
Markétko, chyběla jsi nám. Příště už v plném počtu!

Skřítci postupně přibývají. Už jsou čtyři.
Teď doma ve mně ještě všechno doznívá...
Trochu melanchonicky, jak ten čas plyne a zastavit se nedá.
Ale s vděčností za naše setkávání a dušesdílení.

Holky, jsem ráda, že Vás mám!
 ♥

5 komentářů: