...Hradec v Plzni a pak už jenom Hradec

 Hradec je moje srdeční záležitost. 

Architektonický skvost. Staré město s katedrálou. Pod ním prvorepublikový salon republiky.

Kotěrovo muzeum. Gočár kam se podíváš. Masarykáč. Ulrycháč. Labe. Orlice. Soutok v Jiráskáčích.

Palachárny. Socialistická Benešovka. 

Kola, kola, všude kola. (I já tu na kole drandila). Okolo lesy, rybníky.

Když poprvé dávali Šumná města s Vávrou (to jsem byla ještě školou povinné dítko:). 

Hradec se mi líbil ze všech úplně nejvíc! (Nechápu, proč není na ivysílání mezi ostatními, škoda.)

Kdybych musela bydlet ve městě, tak jedině tam.

Naposledy jsem tu byla vloni, ještě jako bezdětná. Letos už se dvěma Skřítky.

A jako stará babka jsem si ochichala a achichala. A dokolečka říkala: 

"Podívejte, tady chodila maminka do školy...tady na koleji bydlela...tady byla kolejní hospoda...

Tady bejval sekáč...tohle tu taky nebylo u tý řeky, proč to neudělali dřív...tady jsme taky chodili na pivo...

Jé hele nová lávka ke škole, tu jsem si tu vždycky přála...apod.:)"

Nejkrásnějších pět let. Ráda se sem budu vracet. A vzpomínat.

Na povíkendové se těšení ve vlaku. Na jedno nedělní zahajovací pivko hned po příjezdu.

 Na společný kolejní bydlení.

Na školu. A zase na školu. Fakt jsme to tam měla ráda! Až teď mi dochází, jak moc.

Na stresy před zkouškou. Na radost po zkoušce. Na kuře s nivou U Dvora.

Na běhání na Nový Hradec. Na výlety za město. 

Na spaní pod širákem na Biřičce. Na jízdy noční městskou. Na hvězdárnu. 

Na Ácéčko. Na jazzový večery.

Na hladové vokno v Kopečku se smažákem. Na zelený pivo. Na první jarní sluníčka u soutoku. 

Na jeptišku v katedrále. Na biskupa Otčenáška. 

Na Nohavicu v antiku. Na Majálesy... 

A HLAVNĚ na ty moje holky!

Jojo, časy se mění. Před třemi lety...a teď.