...

 Václavské náměstí, 28. října 1989

 Albertov, 17. listopad 1989

 Cesta do Evropy otevřená, Hatě, 11. 12. 1989

Včera jsem malému Skřítkovi vyprávěla, proč se slaví 17. listopad.

Že děti nemohly dřív kreslit co chtěly, ve škole se lhalo, lidé se zavírali do vězení, když říkali, co si mysleli, v obchodech nebylo k dostání plno věcí. Ovoce, ani toaletní papír..No, přibližte to šestiletému dítěti.

A proč je 17. listopad svátek svobody. Skřítek pozorně poslouchal, a pak řekl: 

"Tak já zítra upeču na oslavu dort." A mně došlo, že pro tyhle děti to už vždycky bude jen vzdálená historie. Že tohle datum prostě jen zařadí ke všem ostatním bitvám na Bílé hoře,  bitvě u Slavkova...

Mně samotné byly v době Sametové revoluce jen dva roky. 

I díky své rodině ale mohu říct, že vím, co doba "před" znamenala.

Každý rok nás naši brali do Prahy zapálit svíčku na Národní.

Každý rok nám listopadové události připomínali, už od malička.

Nechci, aby se vrátila zpátky doba, kdy nám sebrali pole, zvířata, dědu poslali do PTP.
 Nechci zpátky dobu, kdy bych se kvůli svému původu a kvůli tomu, že chodím do kostela nemusela dostat na vysokou školu. Nehci zpátky dobu, kdy bych byla sledována za to, co poslouchám, jakou hudbu poslouchám, jak se oblékám a s kým se scházím. Nechci zpátky dobu, kdy bych se musela ve škole učit "pravdy" o tom, kdo nás osvobodil a vrývat si do paměti "se sovětským svazem na věčné časy..."

Nechápu, že je tolik lidí, kterým se po tom stýská. Nebo kdo by si nejraději přál, aby se vše vrátilo.

Tomu bych moc přála, aby se do té doby opravdu vrátil. Nejlépe do kůže někoho z vyslýchaných kvůli režimu, někoho z vyhnaných z vlastních domů a statků. Do kůže někoho, kdo trpěl, protože toužil po svobodě.
Asi by se pak chtěl hodně rychle vrátit zpět.

"Návrat časů morálního rozkladu sonorního husákismu 

může chtít pouze nepřekovatelný komunista nebo mladý nepoučený anarchista."

Akad. arch. David Vávra

Díky Bohu za listopad. Díky Bohu za svobodu!

I když to občas vypadá tak, jak vypadá...

Jak říká moje babička "demokracie není pro blbce".
...

Kdyby nebyli Skřítci nemocní, tak jsme taky jeli do Prahy. Zapálit svíčku.
A poděkovat.
...

Fotografie jsou z publikací: Toto shromáždění nebylo povoleno, Listopad ´89.

A z Mladého světa z listopadu 1989.

 MOLT, Petr a Herbert SLAVÍK. Toto shromáždění nebylo povoleno. Praha: Mladá Fronta, 1991. ISBN 23-027-91.

 PITHART, Petr, Jan VÍT, Jaroslav VALENTA. Listopad ´89. Praha: Odeon, 1990. ISBN 401 22 857. 

...nedělní

"Opravdové náboženské hledání v našem životě zde nemůže nikdy skončit tak,

 jako končí úspěšné hledání nějakého předmětu, totiž jeho nalezením a vlastněním; 

 nesměřuje totiž k nějakému předmětnému cíli, nýbrž k srdci Tajemství, 

které je nevyčerpatelné, které nemá dno."

Tomáš Halík

/Kytička ještě ze zahrádky. Letos asi úplně poslední.../

...do černobíla

Nové polštáře a košíčky do nového obýváku.

Natřené palubky na chodbě. Prostor se krásně prosvětlil.

Švédský koníček z Ikei. Sháněla jsem ho všude možně po netu... A on nakonec tam.

Kuchyně ještě po krabicích. Ale taky na ní dojde. Snad brzo.

Všechno nám jde strašně pomalu. Do toho Skřítci na střídačku nemocní.
Je to pro mě zkouška, být v klidu a nespěchat. Člověk se pořád učí...

Ale že by možná do Vánoc? Ty příští to kdyžtak jistí:).

...capkáme IV.

Zimní capkací.

Od Little blue lamb. 

Zateplené, s kožíškem, s vyndavací stélkou.

Opět lehoučké, lehce tvarovatelné, vpředu pěkně široké.

Jinak více o botičkách pro malé skřítky tady u Madame Coquette.