...Dům na skále

Během komunistického režimu bylo!!
829 kněží vězněno

28 kněží umučeno

1440 kněží internováno

101 řeholnic vězněno

2 řeholnice umučeny

2750 řeholnic internováno
 /Zdroj: Zpravodaj PTP/

Po pročtení knih o P. Toufarovi od Miloše Doležala jsem začala vyhledávat více informací.
O církvi v době totality, o tzv. akci "K", o procesech v 50. letech...
Pamatuji si na výstavu ve Strahovském klášteře, která se uskutečnila v r. 2009:
Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948–1960. Více tady.
Tenkrát mě to zasáhlo hodně hluboko. Některé informace jsem slyšela poprvé v životě.
Tolik umučených...Fotografie...Provizorní liturgické nádoby, růženec z kuliček chleba...
Ale od té doby mi přijde, že na to, kolik krutosti se dělo (nejen lidem v církvi!),
se o tom píše a mluví strašně málo. Při tom je to historie tak blízká...

Církev zkoušená  1945 - začátek 1950

Církev bojující 1950 - květen 1960

Církev vězněná 1950 - 1960

O prvních poválečných sporech mezi církví a režimem až k osudovému únoru 1948,
o snaze komunistického režimu podrobit si církev násilím,
o umučení P. Toufara, o procesech s představiteli řádů, zabírání klášteerů,
internaci řeholníků a perzekuci řeholnic, o zrušení diecézních seminářů,
o nasazení bohoslovců a maldých kněží na nucené práce v jednotkách PTP,
o procesech v 50. letech, o riskantních mších, o tajných křtech, o teologických studiích,
o leopoldovských, mírovských a pardubických "univerzitách", o vězeňských samizdatech,
ale především o Božích milostech, které dávali vězňům víc než jen sílu přežít.
Autor zároveň nezamlčuje, že vedle pevných osobností byli v církvi také zrádci.

Dotírají na nás přívaly a hrozivé bouře,
ale nebojíme se, že nás zaplaví, protože stojíme na skále.
Ať sebevíc zuří moře, skálu neroztříští...
Sv. Jan Zlatoústý

Václav Vaško (1921-2009), katolický disident, historik a publicista.
Zúčastnil se Slovenského národního povstání, byl zajat a vězněn gestapem.
V letech 1945-1951 pracoval v diplomatických službách, další dva roky jako dělník.
V letech 1953-1960 byl jako katolický aktivista vězněn.
Je autorem řady děl o útlaku církve za komunismu (Neumlčená, Profesor Kolakovič)
a vlastního životopisu (Ne vším jsem byl rád).

Svědek neumlčené církve
Václava Vaška jsem poznal v době velkých nadějí – za Pražského jara 1968. Tenkrát se s nadějí na svobodnější život společnosti i církve v naší zemi snoubila i vlna pokoncilní obnovy, nové „jaro církve“. Setkali jsme se při práci na přípravách Díla koncilové obnovy – on patřil ke klíčovým osobnostem rodící se organizace, já jsem byl dvacetiletý student, krátce po konverzi, zastupující vznikající společenství katolických studentů. O více než deset let později jsme se znovu setkali v katolickém disentu – to jsem byl už tajně vysvěcený kněz a oba jsme patřili do okruhu aktivistů kolem neúnavného Oto Mádra, do týmu, který promýšlel a organizoval neveřejný život církve v druhém dvacetiletí komunistické perzekuce. Ta byla méně drastická než v době stalinismu, avšak zároveň mnohem rafinovanější. Z kruhu, který se pravidelně konspirativně scházel, pak vzešlo mnoho iniciativ – působení katolického samizdatu, přednáškové kursy, tajné studium teologie, organizace poutí, které se staly výrazem touhy po duchovní svobodě a odporu vůči totalitnímu režimu. Zde vzniklo zázemí kardinála Tomáška, jenž se pak k překvapení mnohých stal mezinárodně uznávaným symbolem duchovního zápasu s komunistickou totalitou. Zde se podařilo překonávat hradby, do nichž chtěl režim sevřít církev – pěstovaly se ekumenické kontakty, kontakty s církví ve svobodném světě, kontakty a spolupráce s kulturním a politickým disentem. Zde vznikla laboratoř pro dotváření a realizaci pastoračního programu Desetiletí duchovní obnovy národa – výraz ochoty církve starat se nejen o své vlastní zájmy, nýbrž přijmout spoluodpovědnost za mravní stav celé společnosti. Právě tyto aktivity a impulsy přinesly katolické církvi na prahu devadesátých let patrně největší vlnu sympatií a úcty v českém národě v celých jeho moderních dějinách. K důvodům, proč jsem si vždy Václava Vaška vážil, přibyl po roce 1989 další. V té složité době na přelomu tisíciletí mnozí z těch, kteří osvědčili statečnost a věrnost církvi v době pronásledování, už nebyli schopni přijmout a pochopit výzvy doby, která následovala po pádu komunismu. Tato doba přinesla mnohá nečekaná překvapení, s novými možnostmi se otevřely nové problémy a rizika. Nemálo úctyhodných lidí náhle propadlo úzkostlivosti a zahořklosti. Václav Vaško se mezi zklamané a zahořklé nezařadil, jeho duch nezestárl. Stále, až do posledních měsíců života, hledal dialog s mladými, oslovoval je při množství besed a udělal to nejlepší a nejcennější, co mohl: pokusil se zachytit své vlastní zkušenosti i cenné zkušenosti církve posledních desetiletí v knihách, které se čtou s napětím a dojetím. Stal se kronikářem významné kapitoly moderních dějin církve, vydal počet ze své víry a svého životního svědectví a přispěl k tomu, aby svědectví mnohých ne- upadlo v zapomenutí. Nezapomeňme na něj. Naše církev mu vděčí za mnohé.
P. Tomáš Halík

Za knihy mluví samy o sobě i fotografie na titulních stranách:
1 - Delegace biskupů (zleava arcibiskup olomoucký Josef Matocha,
arcibiskup pražský Josef Beran a biskup banskobystrický Andrej Škrábik)
blahopřeje 15. června 1948 Klementu Gottwaldovi k jeho zvolení prezidentem republiky.
Neuplynul ani týden a Gottwald nazval katolickou církev nepřítelem číslo jedno (Foto: ČTK).

2 -  Proces s představiteli řádů

3 - Muklové z tábora Dvanáctka, stavební komando Teplička (zleva shora)
Vincent Kurt, Alois Rozehnal - Vladimír Pavlů, Adolf Svinka, Bohumil Švanda -
Josef Plocek, Mečislav Razik a Karel Grimm, fotografii pořídil v r. 1953 neznámý brigádník s rizikem pro sebe i fotografované mukly. (Soukromý archiv JUDr. Josefa Plocka)

VAŠKO, Václav. Dům na skále 1, Církev zkoušená. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. ISBN 80-7192-891-7.
VAŠKO, Václav. Dům na skále 2, Církev bojující. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7192-892-8.
VAŠKO, Václav. Dům na skále 3, Církev vězněná. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7192-893-5.

Více o Akci K   Ústav pro studium totalitných režimů tady.
Ve zpravodajství ČT 24: Akce K zlikvidovalo přes 200 klášterů tady. 
Vzpomínky přímých účastníků Akce K tady.
Dokument ČT Tajné akce Stb: Akce K, uvádí O. Vetchý, tady.
V noci ze 13. - 14. dubna roku 1950 změnili českoslovenští komunisté život 2376 mnichům. 
Ztratili domovy a skončili v internačních klášterech. Dokumentární cyklus o metodách komunistické tajné policie v bývalém Československu. Režie: J. Novák