...čihošťské drama

Jako bychom dnes zemřít měli

 - drama života, kněžství a mučednické smrti čihošťského faráře P. Josefa Toufara.

Životní příběh faráře z Vysočiny.

O tom, jak se 11. prosince 1949 v malém kostele v Čihošti pohnul při kázání P. Toufara oltářní křížek.

O tom, jak se do následujícího církevního objasňování zázraku vložila StB.

O tom, jak StB unesla P. Toufara, věznila ho a brutálním způsobem vyslýchala ve Valdické věznici.

O tom, jak StB P. Toufara 25. února 1950 k smrti umučila.

O tom, jak bylo farářovo tělo pohřbeno spolu s mrtvým slonem na mrchovišti ďáblického hřbitova...

 Přečetla jsem jedním dechem. Velký obdiv a dík autorovi této publikace - panu Doležalovi. Všechny ty materiály - fotografie, dokumenty, výpovědi musel schraňovat snad už od dětství.

Včera jsem chtěla vyfotit pár snímků z této knížky a sama jsem byla překvapena, jak nádherně mi objektiv zachytil sluneční paprsek...Dnes, kdy jsem chtěla vložit na blog příspěvek o P. Toufarovi jsem si náhodou po dlouhé době pustila internetové vysílání tv Noe a v pořadu Kulatý stůl právě hovořil autor knihy Miloš Doležal...

Robert Sekrl, z kanceláře náčelníka StB: Pamatuji se, že Toufar vypadal strašně zle. Nepodobal se ani člověku. Byl celý zchátralý, hubený, tváře měl propadlé, strhané rysy v obličeji, oteklé a rozpraskané rty a měl takovou divnou v barvu v obličeji a na těle...V obličeji měl nějaké modřiny, modřiny jsem viděl i na těle, pamatuji se, že především na rukou i stehnech, myslím i na zádech. Bylo mi jasné, že byl hodně zbit. Byl v jakési agónii. Třásl se a pronášel jakési vzdechy...byl k nepoznání ve srvonání s tím, když jsme ho před měsícem zatýkali.

Určitě doporučuji přečíst. Nebo si pusťte Kulatý stůl: P. Josef Toufar, mučedník - tady.